Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
AbecedaZdraví.cz > Psychologie > Jak reagovat na neštěstí druhých

Jak reagovat na neštěstí druhých

28.5.2005 / Rubrika: Psychologie

Život nám bohužel stále přináší nepříjemné okamžiky. Mnoho z nás se například stalo obětí kriminality. Odcizení telefonu, peněženky či dokonce auta patří k velmi nepříjemným stresovým zážitkům.
Vaše emoce v takovém případě jedou na plné obrátky. Nejprve jste překvapení, a pokoušíte se najít vysvětlení. Říkáte si například, že jste telefon jen někde zapomněli. Pak začnete propadat rostoucí úzkosti, že jste o telefon skutečně přišli. Následuje fáze vzteku, kdy dupete, případně mlátíte rukou do zdí a slibujte zloději krutou odplatu: "Kdyby se mi dostal do rukou..."
Končíte smutkem a rezignací. Litujete se a říkáte si, že se to může stát jen vám.
Je to přirozený emocionální proces. Naštěstí nás příroda vybavila schopností adaptace. A tak po nějakém čase (pro někoho jsou to hodiny pro jiného dny) se vše vrátí do normálu.
Co je velmi zajímavé, jsou reakce ostatních, když se do takové nepříjemné situace dostanete. Lidé totiž většinou neumějí správně reagovat. Pojďme se podívat na typické chyby.

A bude to ještě horší
Právě jste kolegovi oznámili zdrceným hlasem, že vám ukradli telefon. On se na vás podívá s účastí a řekne: "No to je hrozný. Jestli používáš telefon-banku, tak se připrav na to, že už ti vykradli i účet. A z tvého čísla rozešlou spamy všem našim klientům. Pokud to ovšem nebyla krádež na zakázku ze strany našich konkurentů. Vždyť ty jsi tam měl telefonní čísla všech klíčových klientů."
Katastrofa nabývá globálních rozměrů a vám je hůř a hůř. Paradoxní je, že kolega-pesimista vám vlastně nechce ublížit, ale pouze velmi nešikovným způsobem vyjadřuje svou účast. Natolik se do vaší nepříjemnosti vžije, že je často sám sklíčený.

Můžeš si za to sám
Za opravdu kuriózní reakci lze označit výčitky. Cítíte se mizerně, čeká vás mnoho administrativních komplikací, o finančních vydáních ani nemluvě. Ovšem reakce ze strany blízkých začne výslechem. Kde jsi měl telefon? Měl jsi ho v kapse nebo v aktovce? Neměl jsi náhodou sako hozené přes opěradlo židle?
Až se konečně najde okamžik, kdy jste polevil v pozornosti. Sláva! Důkaz vaší viny je na světě. V tu chvíli je možné začít vám vyčítat neodpovědnost, neopatrnost a celkově marnotratný přístup k životu. I zde je ovšem v pozadí paradoxní ztotožnění se s vámi, s vaším problémem. Dotyčný se dostane do fáze vzteku. Místo pěstí do zdi však buší slovy do vás. Z obětí se stávají viníci.

Mně už ukradli telefonů
Poslední chybou, se kterou se pravděpodobně u ostatních setkáte, je zlehčování vašeho problému. Většinou tak reagují ti, kteří vás mají opravdu rádi a trápí je, že jste smutní a nešťastní.
Snaží se vám ulehčit situaci popisem svých zkušeností. Vypráví, kolik telefonů už ukradli jim, a jak se s tím smířili. Pokud se už dostáváte z fáze sebelítosti do normálu, pak to skutečně může pomoci. Pokud jste však teprve v panice ze ztráty nebo ve fázi vzteku na "neznámého pachatele", tak vám to bohužel nepomůže.

Empatie a praktická opatření
Návod na to, jak správně reagovat, je přitom prostý. Pomoci s praktickými opatřeními, vyjádřit soucit a vyslechnout stesky postiženého.
Nejprve je důležité se zeptat "oběti", jestli nemůžeme nějak prakticky pomoci. Projít s postiženým, co je třeba udělat. Například jak zablokovat kartu, na jaké úřady zajít a podobně. Potom je důležité vyjádřit lítost nad jeho situací. A nakonec to nejdůležitější. Obrnit se trpělivostí a vyslechnout desetkrát za sebou, jak je to nespravedlivé, jak za to dotyčný nemůže a jaká je to tragédie. A vůbec, že život je pes. n

Autor je psycholog a odborný konzultant firmy T&CC


(zdroj: ihned.cz)

Další články z rubriky
Strach je nejčastější emocí

Strach je nejčastější emocí

1.9.2013 / Rubrika: Psychologie
Strach - Lidé se určitě více bojí než radují, milují nebo jsou smutní. Strach proniká všude a snad není dne, abychom se alespoň chvíli o něco nebáli. Strach dokáže člověka úplně paralyzovat a ovlivňuje i jeho kognitivní schopnosti.
Odložte své ego v šatně

Odložte své ego v šatně

27.7.2007 / Rubrika: Psychologie
"Konflikt je odvětví na vzestupu," napsali dva harvardští profesoři Roger Fisher a William Ury před 26 lety. Začali tím svou knihu Getting to Yes, ze které se na amerických univerzitách dodnes učí. "Každý je vyjednávač, ať se vám to líbí, nebo ne. Vyjednávání patří k životu," píší profesoři.
Další články z rubriky Psychologie...
Aktuálně v diskusích
Na téma: Psychologie
včera13:32
763 reakcí

Užívání antidepresiv Zoloft

Ahoj,prosim jsem po porodu mrtveho miminka 31tt...nezvladla jsem to a mam deprese a uzkosti...tak 4 tydny beru asentru ted me zvysili davku z 50 na... (zkráceno)

Martina
11.12.15:40
11 584 reakcí

Panická porucha

Krásný den, všem, již několik let se léčím na panickou ataku. Po několika změnách AD jsem nyní s doktorkou zakotvila u Cipralexu 10mg (Trittico 75 g... (zkráceno)

Zuzlalina
9.12.16:34
56 reakcí

depakine chrono

Beru tento lek a neustale zvracím co stím zvracím po kždem stabilizatoru dik za radu

Radekj
8.12.22:37
222 reakcí

WELLBUTRIN

Anonym
6.12.13:40
102 reakcí

Regresní terapie

pro Vydru- Většina terapeutů se snaží pomáhat potřebným s dobrým úmyslem, (když pomineme finanční bonus), ale s absolutní neznalostí člověka jako... (zkráceno)

Kristina
Přihlaste si odběr našich novinek:
E-mail: 
Z odběru se můžete vždy odhlásit na této stránce.
(c) 2005-2013 Abeceda Zdraví s.r.o.   | Reklama | Návštěvnost měří NetMonitor | Prohlášení