Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
AbecedaZdraví.cz > Psychologie > Lhostejnost, nebo zbabělost?

Lhostejnost, nebo zbabělost?

28.5.2005 / Rubrika: Psychologie

Byli jste někdy svědky autonehody? Jaká byla vaše reakce? Zastavili jste a nabídli pomoc, nebo pokračovali dál a doufali, že se pomoci ujme někdo jiný?
Minulý týden jsem měl pochybné "štěstí" být svědkem řetězové havárie na pražské Jižní spojce. Bylo to v době ranní dopravní špičky, a tak byla silnice plná. Přímo před mýma očima se jako ve filmu pět vozů rychle změnilo v nepojízdné vraky. Já svůj vůz ubrzdil. Zastavil jsem, zapnul výstražná světla a vydal se k poslední oběti. Mladá řidička otřeseně seděla ve zdemolované zelené felicii, která stála napříč oběma pruhy.

Proč si pomáháme
Pokud se zachováte v takové situaci podobně, dost možná vás překvapí, že jste mezi mnoha projíždějícími zastavili jako jediní. Proč to děláte? Vaše reakce a ochota pomoci má pravděpodobně tři důvody. V nejhlubší úrovni jde o impuls ochránit jedince téhož druhu. Stejné chování můžeme pozorovat i u jiných savců. Jde o jakousi genetickou danou podporu přežití druhu.
Na vyšší úrovni pak jednáte na základě empatie, tedy vcítění se do problémů druhého. Pomáháte, protože si dokážete představit, jak dotyčnému je, co cítí. Na nejvyšší úrovni psychiky se řídíte morálním imperativem. Život a zdraví druhého berete jako vysokou hodnotu a pomoc někomu v ohrožení chápete jako svou morální povinnost.
Nyní si představte, že patříte k té většině řidičů, kteří v dané situaci nezastaví. Samozřejmě je možné, že nemáte s ostatními soucit a lidského života (kromě vašeho) si příliš neceníte a nemá pro vás žádnou velkou hodnotu. Pak patříte do kategorie duševně nemocných, takzvaných sociopatů. To je ovšem málo pravděpodobné. Co vás tedy vede k tomu, že jste nepomohli někomu v nesnázích? Pokusím se ukázat několik vysvětlení.
Překvapivě často lidé vyhodnotí krizovou situaci jako nebezpečnou. Proto se, bohužel, mnoho tragédií stane přímo před očima přihlížejících. Představte si topícího se chlapce na koupališti. Mnoho lidí zaregistruje cákání, všimne si možná i neobvyklých výkřiků či toho, že se chlapec poměrně dlouho nevynořil. Jen minimum lidí ale zareaguje. Vnímá prostě situaci jako neobvyklou, ne ale jako kritickou.
Pokud nechcete vyhodnotit celou věc špatně, nezbývá vám než se zaměřit na pozorovanou situaci a případně ověřit, že je vše v pořádku. U nehody někdy postačí stáhnout okénko a zeptat se, jestli nemůžete nějak pomoci.

Obava ze selhání
Představa, že nějakého zraněného vyprošťujete z vraku auta a případně ho oživujete, je jednoduše děsivá. Mnozí z vás si nejsou jistí, zda by takovou situaci zvládli. To je naprosto normální. Uvědomte si ale, že většina situací nebude mít tak dramatickou podobu. Obvykle půjde jen o telefonát nebo vypáčení vzpříčených dveří. Je to paradoxní. Strach ze selhání vede k jedinému opravdovému selhání - neposkytnutí pomoci.
Samozřejmě platí, že je-li situace nebezpečná pro postiženého, může nějak ohrozit i zachránce. Určitě je nutné vyhodnocovat míru nebezpečí. Nemá cenu vrhat se do hlubin, pokud neumíte plavat.
Často ale bývá pocit vlastního ohrožení jen jakýmsi zástupným problémem. Řidiči pak říkají, že prostě nebylo možné zastavit. Pokud ale nejste schopni pohotově zastavit u krajnice, vyndat výstražný trojúhelník a jít pomoci, pak byste se možná měli nad sebou zamyslet. Třeba vůbec na silnici nepatříte, a tak jako tak ohrožujete nejen sebe, ale i ostatní.
Na závěr bych vám rád popřál, abyste - až budete v nesnázích - potkali někoho všímavého a sebejistého. Někoho, pro koho budete mít hodnotu.
[*]

Tomáš Vašák
Lektor a profesionální kouč v oblasti osobnostního rozvoje, komunikace a vedení lidí, odborný garant firmy T&CC. Má desetiletou praxi ve firmách působících na českém trhu. Vyvinul systém TOGA pro vedení a koučování. Ve vědecké oblasti se zajímá o rozhodovací procesy, především rozhodování pod tlakem a v krizi. V ČSA se pět let podílí na tréninku posádek v kooperaci a krizové komunikaci.

(zdroj: ihned.cz)

Další články z rubriky
Strach je nejčastější emocí

Strach je nejčastější emocí

1.9.2013 / Rubrika: Psychologie
Strach - Lidé se určitě více bojí než radují, milují nebo jsou smutní. Strach proniká všude a snad není dne, abychom se alespoň chvíli o něco nebáli. Strach dokáže člověka úplně paralyzovat a ovlivňuje i jeho kognitivní schopnosti.
Odložte své ego v šatně

Odložte své ego v šatně

27.7.2007 / Rubrika: Psychologie
"Konflikt je odvětví na vzestupu," napsali dva harvardští profesoři Roger Fisher a William Ury před 26 lety. Začali tím svou knihu Getting to Yes, ze které se na amerických univerzitách dodnes učí. "Každý je vyjednávač, ať se vám to líbí, nebo ne. Vyjednávání patří k životu," píší profesoři.
Další články z rubriky Psychologie...
Aktuálně v diskusích
Na téma: Psychologie
včera13:32
763 reakcí

Užívání antidepresiv Zoloft

Ahoj,prosim jsem po porodu mrtveho miminka 31tt...nezvladla jsem to a mam deprese a uzkosti...tak 4 tydny beru asentru ted me zvysili davku z 50 na... (zkráceno)

Martina
11.12.15:40
11 584 reakcí

Panická porucha

Krásný den, všem, již několik let se léčím na panickou ataku. Po několika změnách AD jsem nyní s doktorkou zakotvila u Cipralexu 10mg (Trittico 75 g... (zkráceno)

Zuzlalina
9.12.16:34
56 reakcí

depakine chrono

Beru tento lek a neustale zvracím co stím zvracím po kždem stabilizatoru dik za radu

Radekj
8.12.22:37
222 reakcí

WELLBUTRIN

Anonym
6.12.13:40
102 reakcí

Regresní terapie

pro Vydru- Většina terapeutů se snaží pomáhat potřebným s dobrým úmyslem, (když pomineme finanční bonus), ale s absolutní neznalostí člověka jako... (zkráceno)

Kristina
Přihlaste si odběr našich novinek:
E-mail: 
Z odběru se můžete vždy odhlásit na této stránce.
(c) 2005-2013 Abeceda Zdraví s.r.o.   | Reklama | Návštěvnost měří NetMonitor | Prohlášení