Rýže - Zdravá výživa

KLADY RÝŽE

• dobrý zdroj škrobu
• sacharidy bez lepku vhodné pro nemocné celiakií
• pomáhá udržovat krevní cukr
• rýžové otruby pomáhají snižovat riziko rakoviny tlustého střeva

ZÁPORY RÝŽE

• strava bohatá na bílou rýži bývá chudá na tiamin
• strava bohatá na hnědou rýži přispívá k nedostatku železa a vápníku

Rýže je hlavní potravinou poloviny světové populace, pro niž není jen zdrojem energie, ale i důležitým zdrojem bílkovin. Čím víc se rýže čistí, tím méně minerálů a vitaminů zrna obsahují. Rýže není výjimkou z pravidla. Mnoho výživných látek obsahují rýžové otruby. U populací používajících bílou rýži dochází často k nedostatku tiaminu. Na druhé straně otruby z hnědé rýže obsahují také nepříznivé nutriční faktory, jako je kyselina fytová bránící absorpci vápníku a železa.
Rýže zbavená otrub se rychleji uvaří a mnoho vitaminu muže zůstat zachováno, je-li rýže předvařená. "Obohacená" bílá rýže je po omletí obohacena vitaminy a minerály. Přestože má bílá rýže málo vlákniny, jsou škroby rezistentní k trávení a účinkují jako dietní VLÁKNINA.
Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru u diabetiků. Rýže neobsahuje lepek, je proto vhodná pro nemocné s nesnášenlivostí pšenice a pro pacienty s celiakií. Je také vhodnou redukční potravinou.
V šedesátých letech byly velmi populární makrobiotické diety založené na požívání hnědé rýže. Došlo však k několika úmrtím mezi lidmi, kteří se pokusili žít pouze o hnědé rýži. Diety s vysokými dávkami hnědé rýže jsou zvlášť nevhodné pro děti, protože vyvolávají nedostatek minerálů.

MEDICÍNSKÉ PŘEDNOSTI RÝŽE 

Rýže se velmi dlouho používá k léčení zažívacích obtíží - od poruch trávení až po divertikulitidu. Pomáhá také upravovat mírné průjmy i zácpu. A navíc nyní výzkum doporučuje jíst rýžové otruby, které jsou k dostání v obchodech se zdravou výživou: je to vhodný prostředek ke snižování rizika rakoviny tlustého střeva.

OBLÍBENÉ DRUHY RÝŽE

Rýže se klasifikuje podle velikosti. Jsou druhy se zrny krátkými a dlouhými, rýže natural a rýže předvařená. Mezi nejpopulárnější druhy rýže patří rýže dlouhozrnná. Má jemnou chuť a je vymílaná, aby se odstranily zevní slupky. Hnědá dlouhozrnná rýže má výraznější chuť a po minimálním vymílání jí zůstává určitá vrstva otrub. Obsahuje proto víc vitaminů, minerálů a vlákniny než rýže bílá, a je proto hodnotnější.
 
Arborio Kulatozmná rýže, která hojně vstřebává vodu a vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Užívá se k přípravě italského rizota.
Basmati Dlouhozrnná aromatická rýže, užívaná v typických indických jídlech. Říká se jí také "princezna mezi rýžemi".
Jasmínová Voňavá rýže podobná rýži basmati, ale s lepivější strukturou. Hojně používaná v čínské kuchyni.
Lepkavá rýže Je populární na Dálném východě, má trochu nasládlou chuť.
Planá rýže Není to ve skutečnosti pravá rýže, ale semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá, štíhlá a tmavá. Jsou bohatá na komplex vitaminů B (s výjimkou vitaminu Bl2). Planá rýže se často užívá do salátů ve směsi s rýží basmati.
Pudinková Rýže s krátkými zrny, která - jak už název napovídá - je velmi vhodná k výrobě kaše, nákypů a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají tendenci vytvářet hrudky.

Rýže - věděli jste to?

Vlastí rýže je pravděpodobně z Jižní Asie - je známé, že byla pěstována v Indii a Číně před více než 6500 lety. V Evropě se objevila až kolem roku 1000 n. l. Do Čech se dostala v 16. století ze Španělska.
V chladném středoevropském podnebí nelze rýži pěstovat a dováží se do České republiky ze subtropických oblastí celého světa. Podle světového žebříčku se 90 procent veškeré rýže pěstuje i spotřebuje v Asii.
V některých orientálních kulturách je rýže symbolem plodnosti. V tom je asi také původ široce rozšířeného zvyku házet rýži na novomanžele.

zdroj: Jídlo jako jed, jídlo jako lék, Reader’s Digest Výběr

Další články z rubriky

Jak na zdravé mlsání?

21.11.2022 / Rubrika: Zdravá výživa

Sladké je velkým lákadlem. Přijde vhod na chuť, k zahnání stresu, hladu, mlsáme u televize i z nudy. Jenže mnohé laskominky v sobě mají ingredience, které našemu zdraví nesvědčí. Jednak po nich přibývají kila, levné přísady, které jen uměle vylepšují chuť, mají vliv na zuby, srdce, cévy, cholesterol atd. Jde mlsat zdravě? Ano!

Kolik šálků kávy si bez obav dopřát?

06.01.2021 / Rubrika: Zdravá výživa

Na světě se vypije více než 2 miliardy šálků kávy denně. Je ale káva zdraví prospěšná, nebo nikoliv? Kolik šálků denně si bez obav dopřát? A proč k přípravě kávy raději použít french press než kávovar?