Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
AbecedaZdraví.cz > Psychologie > Siesta zlepšuje pracovní výkon

Siesta zlepšuje pracovní výkon

17.8.2006 / Rubrika: Psychologie

Sedíte před monitorem počítače, ale vaše oči ho nevnímají. Slunce svítí do kanceláře i skrz zatažené žaluzie. Cítíte se unavení. Víčka se pomalu zavírají, i když se spánku bráníte ze všech sil. Protáhnete se a pustíte se znovu do práce. Kdybyste však poslechli svůj instinkt, stačil by vám možná krátký spánek a vaše výkonnost by vzrostla.
Potvrzuje to i průzkum, který zpravodajská stanice CNN uskutečnila mezi tisíci britskými zaměstnanci pracujícími v kancelářích. Čtvrtina z nich říká, že jsou po obědě o padesát procent méně produktivní. Jeden z deseti lidí, kteří musí bojovat s odpolední únavou, přiznává, že jeho výkonnost klesá o devadesát až sto procent. Mezi těmito lidmi je dvakrát více mužů než žen. A muži také v této době vinou únavy dělají častěji chyby.
V brzkém odpoledni lidské tělo bojuje s únavou srovnatelnou s obdobím, které předchází nočnímu spánku. Útlum činnosti mozku snižuje produktivitu práce, mnohem častěji dochází k úrazům nebo nehodám.

Tělo si říká o dva spánky denně
Pocit únavy a ospalosti je v časném odpoledni normální. "Za běžných okolností je člověk duševně i fyzicky nejaktivnější v dopoledních hodinách až do období prvního fyziologického útlumu. Ten se dostavuje po poledni, zhruba mezi první a třetí hodinou odpolední," říká psychiatr Petr Smolík, vedoucí Centra pro poruchy spánku a biorytmů Fakultní nemocnice v Hradci Králové. "Druhý vrchol únavy ve večerních hodinách ústí v normální noční spánek."
V teplých krajích, mezi které můžeme v letošním horkém létě počítat i Českou republiku, je fyziologicky daná potřeba odpočinku prohloubena unavujícím vedrem. Španělé nebo Řekové si v minulosti navykli přizpůsobovat pracovní rozvrh klimatickým podmínkám. Vysoké teploty spolu s útlumem diktovaným biologickými procesy daly vzniknout tradici odpoledního odpočinku, známého pod slovem siesta.
Je pravda, že rytmus industriální společnosti ve srovnání s volnějším tempem zemědělské a řemeslné výroby minulých století siestě nesvědčí. Velká část jihoevropanů musela akceptovat osmihodinovou pracovní dobu, ale siesta přesto zůstává pevnou součástí jejich kultury.
"V Portugalsku jsem odpoledne neviděl nikoho pracovat venku. Dokonce i restaurace mívají mezi polednem a pátou hodinou zavřeno. To je pro středoevropana, který je zvyklý obědvat kolem jedné hodiny, dost velké překvapení," vypráví Petr Kolár, který v Portugalsku před dvěma lety pracoval při mistrovství Evropy ve fotbale. Během siesty jsou na Pyrenejském poloostrově oficiálně zavřeny i úřady nebo banky.

Cyklus ospalosti a bdění je řízen z mozku
I když životní styl běžný v českých krajích odpolední únavu ignoruje, tělo různými signály pobízí k odpočinku. "Dochází k útlumu činnosti mozkové kůry, snižuje se pozornost a rychlost reakce na vnější podněty, zhoršuje se paměť," vysvětluje lékař Petr Smolík. Častěji dochází k úrazům nebo k chybám v práci.
Tu nejtragičtější daň si však nerespektování vnitřních hodin vyžádá na silnicích. Nejvíce dopravních nehod se stává právě v době odpoledního fyziologického útlumu, a pak v časných ranních hodinách, při kterých jsou vnitřní biologické hodiny většiny lidí nastaveny na hluboká stadia spánku.
Je to dáno "vnitřními hodinami", které byly člověku vlastní mnohem dříve než osmihodinová pracovní doba. Bez ohledu na to, jak důležitou schůzku máte před sebou, vaše tělo naznačuje, že máte zvolnit.
"Některé z těchto mechanismů už poměrně dobře známe," říká Petr Smolík. "Patří mezi ně i ty, které řídí cirkadiální cyklus, tedy čtyřiadvacetihodinový rytmus dne a noci. Jedná se o malé jádro v mozku, umístěné v blízkosti křížení očních nervů."
Toto jádro zpracovává světelné podněty, které přicházejí ze sítnice oka. Zhruba v rytmu dvaceti čtyř hodin se v něm vytváří a odbourává speciální bílkovina.
Jak velkou roli v lidském životě tyto procesy hrají, je zřejmé z příběhů těch lidí, u kterých je tento proces nastaven jinak než u většiny ostatních. "Některé pacienty mohou trápit dědičné poruchy, při kterých je pocit ospalosti posunut. Mozek takového člověka je nastaven například tak, aby se cítil ospalý až ve dvě v noci a vstával pozdě odpoledne," vysvětluje Petr Smolík. Má-li takový člověk pevnou pracovní dobu se začátkem v časných ranních hodinách, znamená to pro něho velmi nepřijemný každodenní stres.
Důsledkem neustálého stresu spojeného s vyrovnáváním individuálního rytmu spánku a bdění bývají vážné psychické a psychosomatické obtíže.

Klidné prostředí ovlivňuje kvalitu odpočinku
Odpolední spánek si dopřávali Leonardo da Vinci i Napoleon Bonaparte. Třeba také díky tomu se ve svých oborech dokázali dostat až na špičku.
Pomohlo by i vám pár desítek minut spánku k tomu, abyste během odpoledne dosahovali mnohem lepších výkonů? Možná, ale nemusí to být pravidlo.
Potřeba spánku v časném odpoledni je individuální, stejně jako jeho délka. "Jsou lidé, kterým dvacet minut spánku, takzvaný nap, zlepší aktivitu a výkon," říká Miroslav Moráň z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Jiným stačí jen krátký odpočinek nebo relaxace nad kávou. Lidé s individuálními odchylkami rytmu vnitřních hodin nemusí cítit odpolední únavu vůbec a mohou mít problémy s usínáním v době, která je běžná pro většinovou populaci. Probuzení je pak pro ně obtížnější a nejsou často po celý den schopni plného výkonu.
Jestliže po poledni cítíte ospalost a máte možnost si pospat, dopřejte si to. Můžete si zdřímnout s hlavou na pracovním stole, ale mnohem lepších výsledků dosáhnete, když budou okolnosti odpoledního odpočinku co nejvíce připomínat noční spánek.
"Poloha těla je individuální, ale nejpřirozenější je spánek vleže, a to i vzhledem k oběhovému systému, regulaci krevního tlaku nebo zažívání," potvrzuje Miroslav Moráň.
K uvolnění napomůže, když si rozepnete těsný knoflíček a zujete boty. Hodláte-li siestu prospat doma, oblečte se do pyžama a zatáhněte závěsy. Odpočinek pak bude kvalitnější. Dejte však pozor, abyste spánek nepřetáhli. "Běžně se uvádí patnáct až třicet minut, ale pro někoho to může být i hodina a půl," říká Miroslav Moráň.
Ideální dobu, po které se probudíte osvěženi a nebudete se cítit ospalí, si tedy musíte vyzkoušet sami.

Fakta o siestě

* Vznik siesty je připisován Portugalcům, přesněji obyvatelům regionu Alentejo. Odtud ji adoptovali Španělé a spolu s dalšími výdobytky evropské civilizace ji exportovali do jižní Ameriky.
* V Indii a Bangladéši je odpočinek uprostřed dne často spojen s masáží, během které se lidé s oblibou lehce najedí. Podle takového jídla se jihoasijská siesta jmenuje bhatghum, čili rýžový spánek.
* Odpoledne se odpočívá také v Číně nebo na Tchajwanu - zdejší wushi trvá podle tradice dvě až tři hodiny. Půlhodinovou přestávku na spaní mají po jídle v rozvrhu všechny tchajwanské děti.
* V Japonsku jsou na pracovištích běžně k dispozici místnosti určené pro spaní nebo speciální polštáře na stůl. Myšlenka odpočinku na pracovišti se začíná prosazovat i v Evropě, například v německých státních úřadech.
* Před průmyslovou revolucí byl krátký odpolední spánek normální i ve střední a severní Evropě. Odtud české rčení "dát si dvacet".
V jižních zemích se den dělí na dvě poloviny. Ta druhá začíná až kolem třetí odpoledne.
Po poledni bojuje lidské tělo s únavou srovnatelnou s obdobím, které předchází nočnímu spánku. (ihned)

Další články z rubriky
Strach je nejčastější emocí

Strach je nejčastější emocí

1.9.2013 / Rubrika: Psychologie
Strach - Lidé se určitě více bojí než radují, milují nebo jsou smutní. Strach proniká všude a snad není dne, abychom se alespoň chvíli o něco nebáli. Strach dokáže člověka úplně paralyzovat a ovlivňuje i jeho kognitivní schopnosti.
Odložte své ego v šatně

Odložte své ego v šatně

27.7.2007 / Rubrika: Psychologie
"Konflikt je odvětví na vzestupu," napsali dva harvardští profesoři Roger Fisher a William Ury před 26 lety. Začali tím svou knihu Getting to Yes, ze které se na amerických univerzitách dodnes učí. "Každý je vyjednávač, ať se vám to líbí, nebo ne. Vyjednávání patří k životu," píší profesoři.
Další články z rubriky Psychologie...
Aktuálně v diskusích
Na téma: Psychologie
dnes17:34
5 reakcí

Neporadí mi někdo jak spachat sebevraždu aby to nebolelo

Ahoj Jsem poskytovatel úvěrů, který poskytuje úvěry jednotlivcům, institucím, organizacím apod., Jen s 3% bezúročných zástavních půjček. Potřebujete... (zkráceno)

koval irina
dnes12:17
29 reakcí

hledám pomoc pro maminku z dětmi

Anonym
dnes4:59
9 reakcí

Krční páteř, bolest zad, dodechování

(N)

Anonym
včera18:58
55 reakcí

Punčochy a muži

Určené pre NIEKTORÉ primitívne ženy a mužov... to že sa to niektorým z vás nepáči že muži obliekajú silonky, ktoré sa vyrábajú aj pre mužov už od... (zkráceno)

Pavol
včera11:07
77 reakcí

zkušenosti s léčbou úzkosti a deprese

Vy, ktorí hľadáte peňažnú pôžičku, tu máte príležitosť požičať si peniaze online v priebehu 48 hodín. Ponúkam vám pôžičku od 5000€ do 100.000€ do... (zkráceno)

Vy, ktorí hľadáte peňažnú pôžičku
Přihlaste si odběr našich novinek:
E-mail: 
Z odběru se můžete vždy odhlásit na této stránce.
(c) 2005-2013 Abeceda Zdraví s.r.o.   | Reklama | Návštěvnost měří NetMonitor | Prohlášení