Diskuse - Alkoholismus zcela vážně

manzelka alkoholika.To ti vubec nezavidim.Moc dobre vim jake to je,kdyz manzel pije.Ten muj se sic do lecebny nedochlastal,ale stalo ho to zdravi a zustal sam.Zlikvidoval si slinivku.Je mu 40 a je z nebo troska.Asi mas trochu pravdu.Take mi nejde do hlavy ze to clovek,ktery te ma rad nepozna.Mozna je to lhostejnost.Ja jsem to poznala i jedno pivko.Hodne jsem vyvadela.

Vladimir.Diky za odpoved.Ted asi chvili nic zajimaveho nenapisu.Terapie bude nejdrive za dva mesice.Neni jednoduche se dostat k nekomu dobremu.Mam doporuceni,ale Pani uz je soukroma a hodka je za 600 kc.Je to pro me moc.Tak jeste patram.Muzes mi prosim napsat,jak zvladas odvykani od cigaret?Myslim jestli ti to chybi?Jestli uzivas naplasti nebo zvykacky?Slysela jsem o elektronicke cigarete.docela me zajima jak to funguje.

Manželko pana alkoholika:
Doporučuji přečíst celou diskuzi cca od padesátého příspěvku, kdy jsem na tuto diskuzi vstoupil. Pak mě prosím suďte. Dříve ne. Pak zjistíte, že já si svou závislost uvědomuji již dosti dlouhou dobu a snažím se s ní bojovat. A jestli váš pan manžel přišel kvůli - jak tvrdíte - tajnému pití o řidičák, práci a ještě má na krku trestní stíhání, tak to asi moc tajné pití nebylo. Nic proti němu ani vám nemám, pití je svinstvo, na tom se tu asi všichni shodneme, jen mě zaráží tón vašeho příspěvku, když jedním dechem přiznáváte, že jste celou diskuzi ani nečetla.

Tajný:
Ona to paní Manželka asi ani tak nemyslela osobně na Tebe, jako ji spíše prostě ta situace (kdy muž pije) probudila tu část v ní,která je bolestná. V takové chvíli lidé i ubližují. Věřím, že to nebylo míněno tak ostře a vůbec ne osobně, jak to vyznělo.
Jsi pro ni představitel toho, co na svém muži nenávidí. Tak jsi to slízl za něj...

Jinak, jak je, co nového?
Držíš se, nebo nějaký ten hříšek byl?
Co žena, ničeho si nevšimla, že nepiješ ani pivo?

Já když jsem "zhřešila", tak pořádně, nikdy nezůstalo i jednoho piva či skleničky. Už jsem to totálně neměla pod kontrolou.
Skoro denně si i po tom (necelém) roce uvědomuji, kolik svobody mi abstinence přinesla.
Obzvláštní radost pak mám z toho, že tím už nijak nestrádám. Že mě to neláká.
Člověk ale nikdy neví, kdy se to může zvrtnout.

Po krátké přestávce opět zdravím všechny.
Martina.
Nekouření zvládám poměrně dobře.Něco s tím dělat nebylo teď mé náhodné rozhodnutí,táhne se to už roky,mám pocit,že jsem na to v túto dobu dobře připraven-psychicky.Léčebna mě naučila se hodně sebe poznat,proto jsem plánovaně to vymyslel takto:Úspěšnost nekouřit bez pomoci lékařů je 2-3%-to jsou fakta.Tak jak jsem si myslel,že chlast zvládnu sám a nebyla to pravda,ani nekouření po mnoha pokusech sám nezvládám.Na netu jsem našel nový lék CHAMPIX,který pomáhá kuřákovi k odvykání.Je na lékařský předpis,rozhodl jsem se s paní doktorkou pro 3 měsíční užívání jako dobrý start.Ideálně by to chtělo užívat 6 měsíců,takže to zvážím po těch třech.V hlavě nosím tú hlavní myšlenku-už nikdy,o kličke jak si zakouřit neuvažuji.Lék mi sedí,první dva dny byly moc těžké,teď to jde dobře i když denně se mě v hlavě prožene x-krát nutkání-jsem z nadhledem.Ty žvýkačky,náplasti a elektron.cigaretu jsem neskoušel,nebyl jsem na to tak připraven.Všem v práci jsem vyhlásil,že nekouřím,léky mě stály cca 6000,-Kč-vím,že je to pro mě v začátku "bič" s tím že současně vím kde je tá hlavní podstata.

Natura:
Zatím se držím - až na jeden prohřešek minulý týden ( ještě se musím naučit říkat NE na návštěvách) a ani mi to nijak nepřijde; mám tím na mysli, že nemám absťáky. Zdá se, že ty léky mají platnost. Nepití piva manželce asi nepřijde divné, i dříve jsem měl období, kdy jsem i po několik týdnů pivo nepil ( místo toho ale třeba domácí víno se sodovkou - vinný střik). A domácí kasa to ocení. :-)

Vladimír:
Boj s kouřením také není žádná legrace. Sám jsem přestával několikrát a vždy jsem do toho zase spadl. Až se to jednou konečně podařilo a já si už nezapálil. Nekouřím již 10 let.

Tak to musím obdivovat, že někdo skoncuje s kouřením. Nikdy jsem nekouřila, rodiče mám kuřáky. Možná už jsem tu psala, že nekouřili 7 let, a znovu začali...:-(
Tatík má rakovinu plic, a chemoterapie dokonala to, co cigarety nestihly. :-( Strašný pohled, nikomu nepřeji vidět pomalinku umírat na otravu blízkou osobu.

Tajný:
Co piješ místo piva? Ono pivo není tak drahé ve srovnání s limonádami a minerálkami. Tak nevím, jestli to domácí kasa skutečně ocení.
Já jsem "čajíčková", tak se realizuji v tom, a pijem doma i kombuchový čaj, apod. Mojí neřestí je káva a energetické nápoje.

Vladimíre:
V léčebně se neřešila závislost na nikotinu? Nechali vás tam kouřit? Nemohli to udělat "jedním vrzem", a zbavovat vás všeho najednou? Asi by to byl větší šok pro organismus, co?

Natura
Každá léčebna má určité specifikum.I ve filmech z dob komančů o léčebnách bylo vidět jak trestají kouření.Kde jsem byl já bylo oficiálně povoleno kouření /kuřárna 6-22,00 hod/.Kamarád byl v Praze a tam mohli kouřit pouze 3xdenně...Asi jsem měl štěstí na léčebnu,mě velice sedla/ nemyslím tím,že se mohlo kouřit/,více se pracovalo s lidma psychologicky a míň trestalo i když režim zavedený byl a tři trestíky jsem dostal a následně smazal...Věčšinou jedna závislost nahradí jinou,jde asi o to co je horší.Kouření je oproti alkoholu skrytější dlouhodobý zabiják a ve společnosti jakoby tolerován.

Tajný
Jsi dobrej s tím kouřením.Zkušenost se závislostí tedy máš,takže teď zdolat ten alkohol...Je to všechno hodně zložité u každého má různá závislost různou velikost.

Ahoj, taky jsem se dala víc na čaje, hodně mi chutnají bylinkové, roibos. Piju bublinkatou vodu, ráno nalačno Vincentku. Zajímavé je, že nemám chuť ani na Birell. Od té doby, co nepiju, jsem měla jeden. Jinak u mě vše ok, chutě ani potřebu nemám.
Vladimír: Máš mou podporu u nekouření. Myslím, že ses na to dobře připravil.

Tajný
Na každého platí něco jiného,to máš pravdu.V tom si myslím,že je i část práce v rámci závislosti,aby pomohli nemocnému najít v sobě samy sebe,poznali se a tím věděli jak na sebe.Když se teď poohlédnu dozadu na doby v léčebně,zjišťuji jak relativně rychle jsem se měnil.Na záčátku jsem jěště stále nechápal doživotní abstinenci,psal jsem o prvém "opušťáku" a fakt jsem se chtěl napít.Na konci už to pro mě bylo nemyslitelné.Vspomínám si,že ten ROZHODNÝ zlom přišel asi 14 dní před koncem léčení.Jakoby jsem vlezl do své vlastní kůže,protože jak často píšeme,my víme co děláme blbě,ale 100% s tím nesplýváme.Můj psychiatr mě vždy říkal,že je to hodně o pocitech.V tom jsem na sobě pracoval,že jsem se snažil své dominantní logické myšlení více opouštět a hledat v sobě jak pracují pocity...
Ano doktoři radí přestat kouřit ze dne na den.Mě třeba tato metoda vyhovuje s určitou podporou.Tobě vyhovuje postupné odvykání.Podstatné je zo,že víme jací jsme a výsledek není 0.

Ahoj,nikoho nemám komu bych to mohla říct,tak se pokusím Vám.Čtu tady Vaše trápení,protože taky jedno mám.Můj muž pije už hodně let,ale poslední čtyři roky hrozně,dá se říct deně.Už si přiznal že to je problém.Během těch pěti let přišel o oba rodiče,nikdy nebil ten typ,který na rodičích visel.Ale co umřeli,je to peklo,pořád brečí,vyčítá.Je to peklo,už byl i u psychologa,ale všechno nanic.Pořád když se opije jen všem všechno vyčítá.Máme dva kluky,16 a 11.Je děsný pozorovat,zvlášť u toho mladšího jak ho začíná nesnášet.Už nevím co dál,pořád věřím,že přestane,ale vždycky mě zklame.Nechce se mi ani chodit domů,nikdy nevím co bude.Víkendy nesnáším,protože je to peklo.Bydlíme v jednom domě s mími rodiči a s mou sestrou.Všichni se snažili přecházet naše věčný hádky,teď už se zhádal se sestrou a tak moc nekomunikujem.Někdy mám pocit,že už to nevydržím.Pak ráno jdu do práce a hraju "pohodu",není to lehký.

Natura.Myslim ze ti rozumim.S matkou jsem nemela dobry vztah,ale kdyz jsem ji videla v nemocnici vyhublou a nemocnou slzy se mi vehnaly do oci.Kdyz chodila Na chemoterapie byla jsem rada za kazde slovo ktere rekla.Trvalo to 8 mesicu.Celou tu dobu jsem se s tim vyrovnavala a vedela jsem,ze je konec.Mesic pred smrti se ji zacaly rozpadat kosti.Bylo to hrozne.Najednou byla tak zubozena a bylo mi ji moc lito.Prala jsem si aby uz se netrapila a umrela.

Martino,
já měla s tatíkem vždy takový neutrální vztah. Že ho mám ráda jsem si uvědomila vždy když nepřišel v noci dmů, nebo když už 2x utekl hrobníkovi z lopaty. Nyní převládá jen hrozná lítost nad tím tělem, které dříve bývalo chlap, plný optimismu a srandy.
Bez vlasů, bez krve, bez energie a chuti žít. Pomalu se jeho tělo otravuje.
Není vše ztraceno, ještě to může přežít, ale já myslím, že už nechce.
Když to píšu, pláču při tom, ano mám taťku ráda, ikdyž to byl vyždycky hrozný slaboch podlehl kouření, alkoholu, partičkám...nikdy neřekl svůj názor nahlas, Ale pane Bože, je to můj táta, kus mého já, nikdy mi neublížil vědomě, já nechci, aby umřel. Ale o tom nerozhoduji já. Myslím, že umře. Že už tu být nechce. Jen přežívá. Kdyby se aspoň vys.al na tu chemoterapii, ale on ne, on se chce jakoby trestat za všechny ty roky, co hřešil.
Asi jsem netušila, jak moc mě to zasáhne. Chtěla bych, aby se stal zázrak, ale dostal už dost šancí, nevím, co ten jeho "anděl strážný", možná už se naštval...
Omlouvám se za off topic, ale nějak mě to vzalo. :-(

Zrníčko
Co na Tvůj příběh říct?není lehký,řešení však vždy je.Naděje je v tom,že manžel si pití přiznal,na tom se dá stavět.Musí přestat v první řadě pít a v tom mu pomůže jedině léčebna,nečekat a okamžitě řešit!!! Ty mu musíš pomoct v začátku a podpořit ho včetně všech příbuzných a mu věřit.Věřit,že pít doma sám od sebe přestane se NEPOVEDE a hrát se na pohodovou mu dává signál,že je vše OK a tak může zas dál pít.Když budeš nepohodová bude pít na to,že jsi zlá.Stále má důvod a to je začarovaný kruh,který vede do pekel.Je potřeba to radikálně řešit.Pořádně to skonzulzuj s psychologem specialistou na alkoholiky.Nějaký v blízkém okolí určitě je.Pokud na sobě v léčebně zapracuje,stane se z nej chlap a přestane se LITOVAT-nejvěčší slabost alkoholika.To,že mu umřeli rodiče není lehké,ale pro alkoholika dobrý důvod,aby pil dál...Mluvím z vlastní zkušenosti v těch sr***ách jsem se taky válel.Buď i na to připravená,že po léčebně může zas začít pít a tak musí jít znovu do léčebny a neustále pracovat na sobě.Bude to těžký boj na dlouhou trať.Doufám,že se povede...Napsal jsem Ti to natvrdo,ale tak to je.Vize je v tom,že toto cestou můžete obnovit dobré vztahy a vytvořit slušné podmínky pro své děti.Držím palce- abstinující alkoholik Vladimír.

souhlasim s vladimirem.Prosel to vsechno a vi o cem to je.Hrat pohodu je spatne.Nuz Na krk.Bud alkohol nebo ja a rodina.Ja jsem odesla z manzelstvi po 13 letech.Nejen kvuli alkoholu.Nechci ti brat nadeje,ale muj ex pije stale i kdyz je z toho nemocny.Nikdy si neuvedomyl ze Na sobe musi pracovat.preji pevne nervy.