Diskuse - Ženatý milenec 4

Děkuji Ti za přání Ivčo. Prožívám teď opravdu velmi těžké období a děkuji za každou podporu. Já vím, jsou daleko horší věci na světě, které se lidem dějí. Nás jsou miliony a žijeme. Já mám naštěstí 2 krásné a zdravé dcery, svoji rodinu, která mne podporuje a drží palce. Mám akorát velký problém s důvěrou. Důvěra je ve vztahu strašně důležitá a člověk, s kterým žiji, musí být můj přítel. Máme spoustu známých, ale přátel má člověk v životě jen pár a musím žít s člověkem, který je mi přítelem. Důvěra se lehce ztrácí a velice těžko se vrací zpět. Věřím ale, že pokud člověk doopravdy miluje, je schopen spoustu věcí odpustit. A i když nezapomene, je tady strašně moc věcí, pro které mu stojí za to žít a bojovat a dojít až do konce.

Pro paní - Břečťan. Na to dokážu říct jen jediné, lidská zkušenost říká, že naprostá většina těchto vztahů dříve či později končí ... spolu s koncem euforie a okouzlení se muž jaksi "vzpamatuje" a pokorně vrátí zpět. nepíšete, jak dlouho ten mimomanželský poměr trvá .... Ve vašem případě se nejspíše jedná o "druhou mízu", ale domnívám se, že pokud váš vztah dosud byl pěkný a uspokojivě fungoval po všech stránkách vč. intimního života, je malá pravděpodobnost, že padesátník bude mít nějaké tendence se rozvádět. Jen minimum mileneckých vztahů končí tím, že muž se rozvede a začne nový život s milenkou ... což tady stále řešíme ... a bývají to vztahy, kde to manželství už dlouho opravdu nefunguje ...
Chápu, že to pro vás není lehké. Vím, co je ztratit k někomu důvěru .... a co je vzdát se muže, kterého miluji nejvíc, jak dokážu, vím také ... pokud je to váš manžel a prožila jste s ním 25 let .... co k tomu dodat? Přeji vám hodně sil.

A Halino, bohužel nemohu sloužit, psychiatr nejsem ... i když chápu, že bys nějakého naléhavě potřebovalal ... zkus zlaté stránky :-)

Holky,připojím se k vám zase až v pondělí,tak pěkný víkend a užívejte si života plnými doušky,pápá

Břečťane... je to složitý. Snaž se vzbudit jeho žárlivost. ono totiž tihle záletníci "co jim žena nerozumí" neradi opouštějí dobytá území. Trochu mu pusť žilou- vyje´d si na krásnou a hodně drahou dovolenou, neposkytuj mu domácí servis a naplánuj akce s dětma. prostě ho učiň doma nepostradatelným. Pokud by ses rozhodla pro rozchod, udělej to jako dáma. Ty bohužel nemáš moc šanci to jemu či jí rozmluvit, tak mu ukaž, že žít se dá i bez něho. I když to bolí a řeže a pálí.

Brectan --> Mila pani Brectan. Napsala jste to velice silne a od <3, chci jen rict, ze si nemyslim, ze nektera z nas nekoho nekomu bere, spis oni kdyby nebyli s nami, tak by byli s jinymi. Kdyz nekdo po treba 20 letech zjisti, ze se vzajemne, zduraznuji to vzajemne, nemiluji a jsou spolu jen kvuli detem, tak nikomu nikoho neberu. Verte mi, ze pokud by ta JEHO manzelka o nej aspon trochu stala, ani bych se na nej nepodivala. Kdyz jsem byla cerstva 18, zapletla jsem se se zenatym a ikdyz je 18 let na `rozum` mozna malo, velice dobre jsem chapala jeho situaci a predstavovala jsem si, jake by to asi bylo, kdyby to same nejaka udelala mne. Jenze pak jsem si uvedomila, ze jeho zena si za to opravdu muze sama. Proste totalni nezajem z jeji strany o cokoli. Jeste jak naschval mel zrovna dcerku ve veku me sestry, s kterou jsem byla rok doma misto me mamy a jako by to nestacilo, jeste se i stejne jmsenovaly. Jeho detem bylo tehdy 2 a 4 roky. Ale verte, ze to nebylo jen o sexu. Proste chapave pohledy a hlazeni je nekdy na muze mnohem ucinnejsi a vic se uvolni nez pri sexu. Kdy bych ja mela muze, ktery se o mne nezajima i kdyzse snazim (a miluji ho), tak radsi odedju-samozrejme az kdyz neni jine vychodisko. Vim, ze jsem mlada atd. ale neco jsem si v mem kratkem zivote prozila a vim o cem mluvim ikdyz to mozna zni jako prazdna fraze. To, ze jsou ti NASI zenati, neni jako ze si cilene hledame zenace, proste kdyz jiskra preskoci a pak to i trva dal, tak neni co resit. Proc by 2 lidi spolu nabyli kdyz je jim spolu prijemne? Na druhe strane, mozna proto je tak zboznujeme, ze je nemame denne doma a nemusime poslouchat jak ji a dychaji-nebo tak neco-nekdo to tady uz zpominal.. Travime s nimi jen okamziky nebo vikendy, ale plne si uvedomujeme (ja urcite), ze nam jaksi nepatri, ale zaroven si nechceme kazit krasne okamziky, takze to nekdy vypoustime z hlavy. Az ted jsem si uvedomila, ze pisu jeme, eme, mame, neni o tim, ze chci mluvit za nas vsechny, ale po precteni cele teto diskuze jsem se s temito zenami velice ztotoznila. Je mi uprimne lito, toho, co ted prozivate a preji Vam, aby to netrvalo dlouho. Aby jste byla znova stastna a citila se dobre. A hlavne aby Vas znova nekdo miloval a Vy jeho. Jiste, je to vsechno pripad od pripadu, a proto se neda vsechny hodit do 1 pytle a odsoudit.

jenomže milenka není samaritánka. Není zboží v regálu, které si chlap koupí, když mu to doma nevyhovuje. Musí si to vyřídit ty dva. a řeči, když ne já, tak jiná, tak proč ne já..... to jsou kecy na uklidnění ega. Prostě milence je ho**no do toho, jak to ti dva doma mají.

Sara --> Mnoo, to je vlastne taky pravda, ale zase na druhou stranu, kdyz je to manzelstvi `mrtve` a nechce to uz resit ani jeden a jsou spolu opravdu jen az deti vyrostou, tak..........

Ano, je to moc složité. Stavěli jsme dva roky náš nový dům, který měl být společným domovem pro nás dva a naše děti i pro otce mého muže. Dům stojí, před Vánoci jsme se stěhovali a mezi svátky se manžel vrátil do starého bytu. Štědrý den jsme strávili ještě spolu a v pohodě a na Silvestra a Nový rok jsem již byla sama. Bylo to strašné. Celý loňský rok jsme pořád řešili nějaké problémy se stavbou. Měli jsme se stěhovat už v květnu, ale pořád se to odkládalo. Oba jsme z toho byli nervózní a vyčerpaní. Já to nakonec ustála, protože jsem si říkala:dostavíme, nastěhujeme se a zase bude dobře. Můj muž si našel milenku, protože ona se stala v tu chvíli jeho sluníčkem, kde mohl brát ztracenou energii. Holka ze zaměstnání, věčně usměvavá, upravená, namalovaná, žádné domácí problémy, žádné domácí oblečení, žádné chmury ze starostí, jak jsem měla já. Já taky potřebovala čerpat pozitivní energii a nebylo kde. Pak přišli konečně ty blbé Vánoce a já byla šťastná, že konečně bydlíme v novém, čistém, hezkém domě a že jsme všichni spolu. Pak se něco stalo a vše bylo pryč jak šlehnutím kouzelného proutku. Zůstaly mi oči pro pláč a prázdný dům. Děti jsou už dospělé, chodí domů jenom občas. Je hrozné být sama v tak velkém domě. Jo mám tam ještě dvě kočky, ale to jsou němé tváře a i když mne mají rády, manžela mi nenahradí. Manžel si potřebuje urovnat prý svůj soukromý život. Není rozhodnutý, s kým chce vlastně být, protože kdyby byl, odstěhoval by se k ní a mne by už nechtěl vidět. Opak je pravdou. Pravidelně nás navštěvuje, a stará se. Já mu totiž dala najevo, že o něj stojím, ale rozhodnout se musí sám. A tak čekám, protože mi vlastně ani nic jiného nezbývá, pokud chci, aby se vrátil. Ale snažím se teď žít svůj vlastní život, protože o mne tady jde. I když se teď utápím v depresích a ty strašně bolí, mám sebedestrukční myšlenky, když to na mne přijde, ale zatím odolávám. Nevím, jak dlouho budu čekat a jestli to mé čekání bude úspěšné. A nevím ani, pokud by úspěšné bylo, jaký život budu dál žít. Proto je to tak strašně těžké. Stratit ho ale nechci, i když by to asi byla pro oba ta nejschůdnější cesta. Jenomže já zatím teď moc nevěřím, že budu bez něj šťastná, stejně jako nevěřím, že by byl šťastný on v novém životě a s novou rodinou. ale stát se to může. nevím, jak dlouho spolu mají poměr, protože já nic netušila, i když nějaké náznaky nesouladu byly, ale všechny jsem hloupě přisuzovala problémům s domem, nebo jeho práci. Jsem ve své podstatě optimista a povahou jsem bojovník, který se umí s problémy poprat. myslím, že snad si i umím už ve svém věku říci, co je pro mne podstatné a co ne. Nevěra je svinstvo, je to zrada na partnerovi, neúcta a znevážení, jenomže to je moc velké zjednodušení, protože by člověk měl vědět, proč k ní došlo. Proti tomu nejsme nikdo imunní a stát se to může úplně každému z různých důvodů. A taky příležitost dělá zloděje a manželství je tvůrce všednosti. aspoň ty delší. takový je život a tak to musím brát i když se mi to nelíbí. nemohu ho do ničeho tlačit, ani nutit. Sám musí přijít na to, co je pro něj důležité: zda-li rodina, žena, zázemí, pohoda domácího krbu, nebo to, co je zatím pro něj krok do černé tmy. A ať se rozhodne tak nebo tak, já to budu muset respektovat a vyjít z toho s čistým štítem, abych sama před sebou jsem si mohla říci, že tak je to správné.

Brectan --> Byt Vasim muzem vratim se k Vam, po tom, co jsem si precetla ted.. Asi jsem zapomela rict, ze jsem Vas nechtela odsoudit, ze se o nej nastarate nebo nezajimate, to vubec ne, prave naopak. Jste velice moudra a zkusena zena. Ale laska a vztahy a tohleto vsechno dokaze zatocit s clovekem v kazdem veku. Myslim, ze clovek jako takovy, si zvykne casem na vsechno a ze by jste byla stastna i bez nej (jako, ze by Vam neublizoval), ale problem je v tom, ze s nim asi stastnejsi.. Hodne sil, vazne..

kamarádka prožila něco podobnýho... propila se k alkoholismu, teď abstinuje a jsou rozvedený. Ona je teď moc spokojená, dala si život do kupy. našla si přítele ... ženatýho... jo, život je paradox. Bývalý manžel má malé dítě s milenkou, která kvůli němu opustila manžela. Všichni spolu celkem dobře vycházejí. Jen to trápení je všechny připravilo o šest let života, fungující firmu, zdraví a iluze. Už nikdy nikdo u nich nebude nikomu věřit. Je to výhra? Jediná rada teď- alkohol a prášky obloukem obcházet. Nic neřeší a dává klacek do ruky druhé straně.

Děkuji. Opravdu moc děkuji za podporu. Je moc dobré, když si mohu s někým o svých starostech popovídat, i když téma této diskuse je spíše druhá strana mince, než je ta moje. Myslím, že je dobré udělat si názor a vidět to z obou stran. Jenom tak se dají věci úspěšně řešit, pokud se člověk nezaměří jenom na to své, ale umí se podívat na to i z té druhé strany. Vždy jsem se o to snažila a proto mohu říci, že spoustu věcí, které se nám dějí umím pochopit. Ještě jednou vám všem děkuji a přeji vám, aby jste svůj život nepromarnily malichernostmi, aby jste měly vždy svůj názor a odvahu jej prosadit a aby vaše rozhodnutí byla správná a životní kroky šťasné.

Ahoj holky..paní Břečťan má úžasnou přezdívku:)))...ale to,co právě prožívá .zas tak úžasné není..myslím,že o to je to horší,čím později se tohle stane...když ve třiceti...život máš před sebou..když ve čtyřiceti...můžeš stihnout založit další rodinu...v padesáti si bohužel myslím,že tam už žena přemýšlí úplně jinak...děti jsou dospělé a plán je možná takový,že si konečně užijete soukromí a dožijete spolu ve zdraví a lásce..v případě této paní v novém domečku...takový začátek nové etapy života a prásk ho!V podstatě rána z čistýho nebe a všechno je jinak..to musí být šok..já myslím,že ho postihl ten strach ze stáří,kdy se chlap snaží omladit milenkou..něco si dokázat,že ještě jako není na odpis..věřím,že pokud o tom bude přemýšlet,zjistí,že ve vás měl poklad..nepíšete nic o tom,že byste se hádali,ubližovali si.Přeju vám ze srdce,ať je to ze strany manžela jen úlet a brzy se k vám vrátí...a nechť vás do konce života nosí na rukou a zpytuje své svědomí,držím vám palce:)))

...a milence by se líbilo žít v domečku.... je to teď moderní.....

Břečťan se mi líbí, je popínavý, jedovatý a vypadá jako moje slzy, které mi pomalu kanou po tváři. Kéž by se změnily na lístky břečťanu.
S mužem se doma nehádáme. Nic mu nevyčítám, i když bych mohla, ale to chlapi nesnáší a jenom by ho to ode mne odehnalo. naopak, snažím se před ním vypadat mile, jako že se nic-moc neděje, protože to ho nevyplaší. Naopak, měl by začít přemýšlet, proč to vlastně udělal a zda-li to bylo nezbytně nutné. Jinak chlapi obecně jsou stvoření velmi ješitná a jsou rádi, když jim člověk neustále pochlebuje. Jenomže to já nedělám moc často. Nevidím důvod, proč bych ho měla chválit za věci, které by pro něj měly být samozřejmé tak, jako jsou pro mne. Chodím do práce a po práci mám další směnu doma. Přitom jsem vychovala 2 děti. Můj muž taky chodí do práce a jeho práce je dost odpovědná a psychicky náročná. Doma mi vždycky pomáhal, či už to byl úklid, nebo mytí nádobí a strašně rád nakupuje. Myslím, že každá žena by ho chtěla doma mít. O děti se vzorně staral a má je moc rád. Koneckonců i mne má pořád rád, aspoň si to myslím. Ale asi už trošku jinak, než tu svojí myšičku. Je dost velký introvert na rozdíl ode mne a své problémy neumí ventilovat ven. Já se z nich vykecám a je mi lépe. On to v sobě dusí a pak se mu to odrazí někde na zdraví, to je ten horší případ, v tom lepším se snaží od nich utéct tam, kde může čerpat novou energii. /To je případ jeho milenky/. Byla bych ráda, kdyby své problémové věci probral nejdříve se mnou, než udělá nějakou nepředloženou a nevratnou hloupost. Jenomže to on odmítá, nebo spíš to neumí. Asi si myslí, že si se vším umí poradit sám, tak jako většina mužských. Jenomže nepřemýšlí nad důsledky svých činů a to je to, co jsem už zmiňovala, že je potřeba se dívat na věci z obou stran. Pak se stalo to, co se stalo a já byla postavena před hotovou věc a babo raď.