Pro správné fungování tohoto webu využíváme soubory cookies. Budete-li pokračovat v jeho prohlížení, souhlasíte s používáním souborů cookies.Pokračovat Více informací    
AbecedaZdraví.cz > Diskuse > Zdravotní potíže, nemoci > rakovina slinivky břišní

Diskuse - rakovina slinivky břišní

Honza, 13.7.2017 23:10:06, IP: ***.***.220.184, #207893
Jestli má maminka bolesti a máte opiáty doma, neváhejte. Opakuji-nevyléčí, ale výrazně uleví a to je jejich jediný účel. Závislost také neřešte. Důležité je, aby člověk ve finále života netrpěl, o nic jiného už nejde. A dnes už opravdu nikdo trpět naštěstí nemusí. Ano, postupně se možná budou muset zvyšovat dávky nebo měnit druh opiátu a z člověka se stane defacto narkoman. Ale to je v důsledcích opravdu naprosto bezpředmětné. Navštivte případně ve Vašem okolí ambulanci bolesti, jsou ve většině nemocnicí, a poraďte se s nimi. Určitě vám rádi pomohou. Možností a preparátů jsou dnes desítky. Nenechávejte své blízké a potažmo i sebe samotné naprosto zbytečně trpět, když nemusíte. Vždyť je máte přece rádi
eva, 14.7.2017 8:51:13, IP: ***.***.209.164, #207913
Honzo, opakovaně si čtu Vaše příspěvky, moc za ně děkuju., máte naprostou pravdu, moc si Vás vážím a moc vás zdravím, e
Honza, 14.7.2017 13:36:14, IP: ***.***.220.184, #207920
Eva : I já Vás zdravím a přeji pevné nervy . Věřím stále více, že je to ve finále jen o psychice. Ta mrcha uvnitř se prostě porazit nedá, ničím. To je FAKT, se kterým se člověk buď vyrovná a smíří a nebo se zhroutí. Psychicky a pak následně i fyzicky. Je také pochopitelné, že se často daleko více hroutí blízcí, než ti postižení. Proto se snažím alespoň já nehroutit se a opravdu si své poslední dny UŽÍT a ne je přežít. Ne, to není rezignace, je to podle mého názoru smíření se s realitou. Sám na sobě cítím, že každým dnem jsem slabší a závislejší na svém okolí ale když to vezmu s určitou nadsázkou, jsem na tom lépe, než mí blízcí. Oprostil jsem se od běžnýc starostí, je mi volné, jestli na něco mám a nebo nemám peníze, je mi lhostejná politika, nevztekám se kvůli kdejaké pitomosti, které většina zdravých lidí považuje za zásadní atd. A hlavně, vůbec neřeším "co bude AŽ", zatímco blízcí právě to "co bude AŽ" řeší ve svých myšlenkách neustále a určitě jim není co závidět. A tak se jim alespoň částečně snažím pomoci tím, že skutečně důležité věci, jako je jejich zajištění po mém odchodu zařizuji v rámci mých schopností už nyní. Jak se říká "abych po sobě uklidil a nenechal tady po sobě nepořádek, dluhy atd." Momentálně se také připravuji na odchod do jednoho hospicu, kde je nádherné až domácí prostředí, klid, veškerá sociální a lékařská apéče od medikamentů, přes různé rehabilitace, duchovní podporu atd. až po zajištění všech služeb i po mém odchodu. Je to jednak o mém osobním klidu a pohodě v mých posledních dnech ale hlavně je to o tom, že mí blízcí, kteří tam mohou být kdykoliv se mnou, i přes noc, nebudou muset příliš trpět a mohou se více věnovat mimo jiné i tomu "co bude AŽ". Nyní již jen čekám, až se v tom krásném "domě na konci cesty" uvolní místo a pak tam rád odjedu PROŽÍT své poslední dny. A peníze, kolik to stojí atd, ? To již opravdu neřeším a je mi to naprosto lhostejné. Nijak závratné číslo to ale není, měsíc pobytu s veškerým servisem tam vyjde přibližně, jako průměrná cena dovolené pro jednoho člověka v česku někde v pensionu a přecejen jsem si za svůj život i něco našetřil, takže to nezatíží ani rozpočet mé rodiny. Ten klid a důstojný odchod z tohoto světa za to stojí nejenom mě ale i mým blízkým, které nebudu muset denně trápit svou přítomností, pohledem na mou stále více chátrající "trosku", probdělými nocemi, neustálou péčí atd.
Milena, 14.7.2017 23:12:17, IP: ***.***.20.205, #207933
Honzo napsal jste to moc hezky , souhlasím s váma , užívám si to a blbosti neřeším
eva, 16.7.2017 2:16:46, IP: ***.***.209.164, #207949
Honzo, moje maminka to má jinak - střídavě má lepší a horší chvíle, bývá rozzlobená na všechny zdravější lidi kolem, než je sama , na svoji lékařku, na kdeco. Byla celý život hodně sebestředná , ale s tím se už nic nenadělá a já musím už kvůli svému svědomí péči o ni co nejlíp zvládnout, mám kolem sebe lidi, kteří mě v tom hodně pomáhají, lékaře, rodinu i pracovní kolektiv, který mě neuvěřitelně podpořil. Před časem měl můj MUDr. podezření na vážnou nemoc, která se pak nepotvrdila, chodím jenom na kontroly, ale od té doby trochu víc než předtím připouštím možnost, že stát se něco může kdykoliv a snažím se podle toho se chovat, nedaří se mi to asi úplně, jak bych chtěla, ale budu si pořád připomínat Vaše slova a dál se podle nich řídit. Honzo, napsal jste to naprosto dokonale, četla jsem několikrát a jsem rozhodnutá si všechno přesně zapamatovat. Moc Vám děkuju, a přeju , aby se Vám úplně všechna přání splnila, moc si Vás vážím.
Honza, 16.7.2017 13:39:17, IP: ***.***.220.184, #207951
Eva : Jak jsem psal, každý člověk je jiný a stejně tak u každého člověka probíhá závěr jinak, i když máme stejnou diagnozu. Chápu a rozumím Vaší mamince, že by případné přemístění do hospicu a nebo jinam, kde by se o ni postarali, by pravděpodobně brala velmi úkorně, cítila by se "odstrčená" a tím by to bylo i pro Vás ještě horší, než je to dnes. Žila byste v jejích ale i ve svých výčitkách, že jste se "nedokázala" o ni postarat co nejlépe atd. Takové rozhodnutí o přemístění musí v každém případě přijít od Vaší maminky, ne od Vás. V tom to celé je. Já to beru tak, že vidím a každým dnem cítím, jak na tom jsem a jak se stav postupně zhoršuje. Dnes už víceméně jen sedím u počítače, nejsem už schopný vyjít ven ani na krátkou procházku se psem, i cesta na toaletu a nebo do vany je pro mne výkon hodný vrcholového sportovce... Ale protože mi zbylo snad alespoň trošku racionálního uvažování, rozhodl jsem se pro ten hospic. Ano, doma je doma, pocitově určitě, ale opravdu nechci, aby mne za pár týdnů byl nucení mojí blízcí přebalovat, umývat mne a krmit lžičkou a brčkem. A že to přijde, to je právě díky ubývajícím silám, které cítím doslova každý den, pravděpodobné. Navíc, i když mám potřebné opiáty zde doma, nikdy nevím, jaká jiná komplikace se může ještě přihodit a i když mám skvělou manželku a úžasné dcery, tak by museli při těchto jiných komplikacích volat často záchranku, kde nevíte, jestli Vás v noci nenaloží a neodvezou někde na internu. A tam závěr své cesty opravdu prožít nechci. Viděl jsem opakovaně, že v nemocnici, i když se tam většina lékařů a sester snaží, co se dá, tak není nikdy tak dobře, jako v onom hospicu. Byli jsme se tam podívat a tam právě i ty případné komplikace řeší přinejmenším stejně dobře, jako v nemocnici, ale daleko rychleji, než po případném převozu do nemocnice a v daleko příjemnějším prostředí, které ma do nemocničního velmi, velmi daleko. Ale opakuji, je to na rozhodnutí jen a pouze Vaší maminky. Obdivuji Vás a máte mou úctu, že jste se rozhodla s maminkou zůstat doma, ať již z jakéhokoliv důvodu. A přeji Vám i to štěstí, jaké máte v podpoře v zaměstnání i v širší rodině. Zdaleka ne každý má to "štěstí v neštěstí". jestli jste to ještě nezkoušela, zkuste se obrátit ve svém okolí i na Charitu, která na mnoha místech pomáhá s tzv.domácím hospicem. Určitě Vám pomohou. Charita zajišťuje také mnoho péče, přijedou podle potřeby třeba i každý den a zajistí mnoho věcí. Např. i polohovací lůžko, vozík, stravu, částečnou rehabilitaci, léky atd. A představuje významnou pomoc nejenom umírajícím ale zejména právě lidem, jako jste Vy, lidem, kteří se rozhodnu zůstat se svým blízkým doma a celodenně o něho pečovat. Původně jsem o ní uvažoval i já, až později jsem se rozhodl pro "kamený" hospic, který uleví nejenom mě, ale zejména mým blízkým od spousty starostí, které je už dnes každý den a noc ubíjejí. Přeji Vám, abyste to zvládla, zejména psychicky, a Vaší mamince přeji klidný a bezbolestný konec její poslední cesty.
Niky, 16.7.2017 18:29:25, IP: ***.***.165.58, #207955
Dobrý den, jak tu mnozí píšete, každý to má jinak. Mě zemřel manžel letos v březnu na rakovinu slinivky. Problémy měl od prosince 2015, v březnu 2016 mu tuto hnusnou nemoc diagnostikovali.Takže jsme bojovali cca rok, zkoušeli vše možné i nemožné, byla jsem s manželem na měsíčním pobytu v ostravské nemocnici, kde ho léčili přístrojem Cyberknife, psala jsem do protonového centra, do všech onko center, abych se ujistila, že opravdu není nějaká možnost. Pro nás nebyla. V červenci loňského roku jsme ještě zvládli dovolenou na Lipně, ale každý den síly ubývaly...Zkoušeli jsme podporovat chuť k jídlu, prakticky od začátku měl manžel náplasti, "25", pak měl léky na nárazovou bolest, a na noc neurol. Spal do poslední chvíle celou noc, přes den byl schopen relativně fungovat, bolesti jsme zvládali. Během chemoterapie se objevila tromboza do nohy, která se pak ještě jednou vrátila. Taky jsme měli komplikaci v podobě krvácení jícnových varixů. To vše jsme zvládli doma, samozřejmě kromě záchranky při varixech a počáteční léčbě trombozy, denně jsem píchala injekce do břicha, bandážovala nohu,vše se dalo zvládnout, na vše si postupně člověk zvykne.Chemoterapii jsme do nemocnice jeli jen napojit a po třech dnech zase odpojit, tak mohl být manžel co nejvíc domy, s námi. Manžel byl doma ve svém prostředí, u své rodiny, měl svou koupelnu, pokud zvládal, chodily mu kamarádi... Mobilní hospic jsme na doporučení nemocnice zkusili, ale měli jsme zřejmě smůlu na špatnou sestru. Ale máme úžasnou praktickou doktorku, a ve spolupráci s ní a manželovým onkologem jsme vše zvládli tak, aby manžel mohl být až do poslední chvíle doma. Nebudu tvrdit , že to nebylo náročné, bylo, hrozně moc a ještě i dneska je, ale zase na to nejsem sama, mám kolem rodinu a přátele. Často jsem chodila (a i dnes ještě chodím) na tyto stránky a čekám, kdy konečně někdo napíše, že to zvládl, že se to dá.....Dnes jsem moc ráda, že jsme to takto zvládli a mohli jsme být s manželem a dětmi co nejvíc chvil společně. Jsem ráda, že alespoň to jsem nám všem mohla dopřát, pokud jsem mu nemohla pomoci jinak...
Katka, 17.7.2017 20:33:49, IP: ***.***.209.13, #207979
I ja se sem pravidelne vracim,ikdyz tatka nam odesel uz v listopadu lonskeho roku a pokazde doufam,ze nekdo premuze tuhle bestii. Prestala jsem psat prispevky,protoze jsem mela pocit,ze ostatnim beru nadeji. Smekam pred vsemi a naprosto souhlasim s panem Honzou. Mnoho sil vsem.
Jirka, 18.7.2017 6:03:15, IP: ***.***.220.184, #207986
Niki : Máte můj obdiv, že jste se dokázala postarat o manžela až do konce, stejně, jako mají můj obdiv všichni ostatni, kteří toto dovedou absolvovat. Věřím, že by se o mne dokázali podobně postarat i moje blízcí, manželka a dnes již dvě dospělé dcery ale já právě s ohledem na ně a po zkušenostech s tím, jak těžce a dlouho odcházel před lety na rakovinu plic můj tatínek jsem se rozhodl, že je těchto nepřijených dní alespoň částečně ušetřím a odjedu uzavřít svůj život do hospicu. Sám tam nebudu, budu mít okolo sebe sestřičky a onkologa, vše potřebné v případě komplikací na dosah ruky a když za mnou budou holky a nebo někteří mí přátelé jezdit na návštěvu, budu moc rád. Doma je doma, ale takovou péči a "komfort" mi doma i při nejlepší vůli nezajistí nikdo a rodina bude mít alespoń více času a prostoru zvyknout si na život beze mne. A nebudou muset prakticky každý den společně se mnou prožívat stále častější trápení, která mne provázejí. Dnes už mne netrápí velké bolesti a když přijdou, umím s nimi bojovat, potřebné opiáty zde mám. Co mne ale trápí stále více je neschopnost prakticky cokoliv sníst. Neudržím v sobě už žádné jídlo, vše jde zanedlouho pryč a to při poměrně velkých bolestech břicha, kdy ze mne jdou společně se šťávami již občas i kapky krve. To je horší, než bolesti spojené s nádorem. Takže jsem defakto již "odsouzený" jíst jen přesnídávky a hlavně pít jen nutridrinky, které mi sice vrchlně nechutnají, ale je to to jediné, co jsem schopen v sobě udržet a alespoň částečně získat trochu energie. Třeba i ke psaní těchto řádků.... Přitom právě toto byl hlavní důvod, proč jsem odmítnul chemoterapii, protože většina lidí, o kterých jsem slyšel a i lékařů, se kterými jsem mluvil mi říkala, že právě neschopnost udržet v sobě jídlo je jeden z hlavních vedlejších účinků chemoterapie. A já jsem doufal, že budu moci jíst alespoň truch víceméně normálně, jako ještě před dvěma měsíci... Mýlil jsem se, i když kdo ví, někteří mohou fungovat a jíst relativně dobře až do konce i s chemoterápií, jiným naopak chemoterapie může tyto problémy udělat ještě větší. Každý to má skutečně jinak. Uvidíme, jak tento problém vyřeším, jestli ještě alespo\ń trochu řešitelný je. Dne očekávám návštěvu onkologa a svého praktického lékaře a promluvím si s nimi. Už za nimi nemohu dojít, i moje mobilita se za pouhé dva poslední týdny zhoršila natolik, že už nedoju ani k autu, aby mne manželka odvezla za lékaři. Musí mne tam odvézt na křesle No, ale stále se snažím být "nad věcí" a děkuji bohu, že mám okolo sebe tolik milých lidí nejenom v rodině ale i mezi lékaři. Nedovedu si ani v nejhorším snu představit, když někteří lidé se špatným a nebo ještě hůře bez jakéhokoliv zázemí v rodině musí žít s touto nemoci někde v garsonce úplně sami. Pak mne vůbec neřekvapuje, že takoví lidé často volí nějakou "zkratku".
        Předchozí   1 .. 306307308309      Následující
Přidat příspěvek k tématu rakovina slinivky břišní
Jméno či přezdívka:
E-mail:
Nadpis:
Text příspěvku:
Upozornění: Je zakázáno vkládat příspěvky odporující českým zákonům, např. vyhrožování usmrcením nebo újmou na zdraví (viz § 353 Nebezpečné vyhrožování), případně jakékoliv nabídky nebo poptávky po kterýchkoliv léčivých přípravcích. V případě příspěvků odporujících těmto pravidlům i ostatním platným zákonům veškeré informace vedoucí k identifikaci Vaší osoby předáváme Policii ČR, případně Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Aktuálně v diskusích
dnes9:57
53 reakcí

lečení Vitiligo

Dobrý den, vitiligo se mi objevilo v 50 letech po dlouhotrvajícím těžkém stresu. Nejprve na předloktí, hned za dlaněmi malé flíčky. Dnes je mi 57... (zkráceno)

Jitka
dnes9:03
2 reakcí

Rýma u kojence

Jasně, máme odsávačaku ;-) Je to super pomoc. Já jsem teda nekupovala odsávačku na vysavač, mám ruční na baterky Plus comfort a jsem s ní sppkojená,... (zkráceno)

Věra
dnes8:20
6 reakcí

Power Matrix

Dobry den tiez cakam uz vyse 2 mesiacov na objednany a zaplateny tovar. Kedy sa dockam ?

Objednavatel
dnes5:13
77 reakcí

Praskající žíly

Good Day Sir/Madam: Getting a legitimate loan have always been a huge problem To clients who have financial problem and need solution to it. The... (zkráceno)

MR STEVE
dnes1:43
1 309 reakcí

dráždivý tračník

Kolik dnů má jeden týdenav Vážený pane /  Nabízíme soukromé, komerční a osobní půjčky s velmi minimálními ročními úrokovými sazbami až do 2% do 2... (zkráceno)

Martin Steve
Přihlaste si odběr našich novinek:
E-mail: 
Z odběru se můžete vždy odhlásit na této stránce.
(c) 2005-2013 Abeceda Zdraví s.r.o.   | Reklama | Návštěvnost měří NetMonitor | Prohlášení