MATKY A JEJICH (NOVOROZENÉ) DĚTI

„Trávicí ústrojí novorozence je před porodem sterilní a matka je prvním zdrojem mikrobiálního osídlení novorozeného dítěte, které je ovlivněno několika faktory. Záleží již na způsobu porodu. Důležitý je kontakt novorozence s porodními cestami a jejich okolím. Děti porozené císařským řezem mají menší počet zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů a rozdíl ve složení střevní mikroflóry ve srovnání s dětmi fyziologicky porozenými byl pozorován ještě po 6 měsících. Mikroflóra dítěte porozeného císařským řezem je mnohem více ovlivněna okolním prostředím než mikroflórou matky. V rozvinutých zemích s vysokou úrovní hygieny může být také přenos ochranné mikroflóry matky na dítě znesnadněný,“ říká prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc
 Složení střevní mikroflóry je významně ovlivňováno způsobem výživy novorozence a kojence. U kojeného dítěte převládají ve střevní mikroflóře potřebné bifidobakterie a laktobacily. Je to způsobeno tím, že mateřské mléko obsahuje látky, které výhradně podporují růst těchto bakterií. Mezi ně patří především nestravitelné jednoduché cukry odvozené od mléčného cukru, které mají vlastně funkci prebiotik (prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které podporují selektivně růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií). Uměle živené děti mají pestřejší složení střevní mikroflóry ve srovnání s dětmi výlučně kojenými. Ve snaze přiblížit složení střevní mikroflóry uměle živených kojenců dětem plně kojeným jsou v posledních letech do kojeneckých mléčných výrobků přidávána prebiotika a probiotika.
 Probiotika přidávaná do kojeneckých mlék jsou schopna preventivně významným způsobem bránit kojeneckým průjmovým onemocněním. Probiotika rovněž zkracují dobu trvání akutního virového průjmového onemocnění, jsou-li podávána včas a v dostatečném množství. Probiotika mohou být rovněž použita k prevenci průjmového onemocnění po léčbě antibiotiky. Několik studií ve světě dobře dokumentuje, že podávání probiotik kojencům s velkým vrozeným rizikem vzniku závažného alergického onemocnění omezilo jejich výskyt až na polovinu. Rovněž podávání probiotika matkám jeden měsíc před porodem a potom dětem po dobu 6 měsíců významným způsobem omezilo  pozdější výskyt alergických onemocnění. Probiotika se neuplatňují pouze v prevenci alergických onemocnění, ale prokázalo se, že významným způsobem přispívají i k jejich  léčbě, jak bylo pozorováno u kojeneckého ekzému. „Současné znalosti o probiotikách a prebiotikách přinášejí nový pohled na atopické choroby a jejich léčbu. Tyto prostředky umožňují ovlivnit odchylný vývoj imunitního systému v časném dětství a stabilizovat zánětlivou kaskádu vedoucí k manifestaci atopie (dědičného sklonu k rozvoji alergických onemocnění). Kromě toho jsou probiotika v současnosti jediným prostředkem primární prevence atopie. Tato indikace je velmi perspektivní a vyžaduje další studie. Probiotika a prebiotika lze označit za vhodnou doplňující metodu v terapii atopických chorob,“ říká prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc
 Probiotika se začínají uplatňovat i v léčbě nedonošených dětí, jejich podávání v některých studiích významně omezilo výskyt nekrotizující enterokolitidy, což je závažné a často smrtelné zánětlivé onemocnění tenkého a tlustého střeva nedonošených dětí s velmi nízkou porodní hmotností. „Fyziologická funkce normální střevní mikroflóry novorozence a kojence je velmi významnou součástí  obranného mechanismu dítěte, který spočívá v omezení přilnavosti patogenních bakterií na sliznici trávicího ústrojí a v produkci látek, které ničí patogenní bakterie. Fyziologická mikroflóra také spotřebovává živiny, které jsou nutné pro růst patogenních mikroorganismů, a významným způsobem formuje nezralý imunitní systém dítěte,“ říká prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Další články z rubriky

Zkusme to sami - aneb jak si poradit s problémy

23.03.2016 / Rubrika: Rodina a děti

Život nás dokáže někdy pěkně potrápit. Stres bývá na denním pořádku. Všichni víme, že to není dobré, ale málokdo z nás si s ním dokáže poradit. Pojďme si společně projít pár bodů, které nám pomohou vyhrát nad stresem.

Školáci potřebují dostatek energie především dopoledne

12.08.2008 / Rubrika: Rodina a děti

Každý člověk, dítě i dospělý, má svůj specifický biorytmus. To znamená, že každé dítě je zcela jedinečné a má jiné potřeby příjmu energie. Přesto však bylo zjištěno, že maximální aktivity dosahují děti dopoledne mezi 10. a 12. hodinou.