KLADY
• obsahuje širokou škálu živin včetně cenných minerálních látek, zejména železa a zinku
ZÁPORY
• vysoká spotřeba se dává do souvislosti s rakovinou tlustého střeva
• příliš mnoho hovězího loje může podporovat vznik srdečních chorob
V západní Evropě a v USA v posledních letech výrazně klesá obliba hovězího masa a hlavním zdrojem živočišné bílkoviny se místo něj stává bílé maso. Příčinou této změny je stále větší obliba vegetariánské stravy, obava z "nemoci šílených krav" a předpokládaná souvislost mezi konzumací červeného masa a srdečními chorobami. Přesto bychom neměli hovězí zcela zavrhovat. S výjimkou vlákniny obsahuje většinu živin, které náš organismus potřebuje, i když někdy jen v malém množství - například vápník, vitamin C a kyselinu listovou. Hovězí maso je navíc cenným zdrojem základních minerálních látek, mimo jiné jodu, manganu, zinku, selenu, chromu, fluoru a křemíku. Jejich množství se ale může dost zásadně lišit v závislosti na typu půdy, na které se zvíře páslo, nebo na složení uměle připravovaného krmiva.
Díky moderním chovatelským technologiím a všeobecné poptávce je dnes hovězí mnohem libovější než dřív. Libové hovězí obsahuje méně než 5 procent tuku, z čehož necelou polovinu tvoří tuky nasycené. Z toho plyne, že se už nemusíme obávat zvýšení hladiny cholesterolu. Na druhou stranu ovšem existuje průkazná souvislost mezi výskytem rakoviny tlustého střeva a vysokou spotřebou tmavého masa.
Nutriční složení různých druhů hovězího se značně liší - například 100 g corned beef (lisovaného hovězího z konzervy) obsahuje 950 mg sodíku, stejné množství dušeného mletého masa ho má 320 mg a 100 g grilované roštěnky jen 56 mg. Pokud jde o tuky, ve 100 g corned beef jich je 12,1 g, v mletém mase 15,2 g a v roštěnce pouhé 3 g.
Zásadní vliv na výživnou hodnotu hovězího masa má samozřejmě kuchyňská úprava. Snížit obsah tuků v hotovém jídle můžeme jednoduše tím, že před vařením odkrájíme viditelné kousky nadbytečného tuku; pomáhá to zejména u dušených jídel, gulášů a ragú.
Pečeni je nejlépe umístit na mřížku, aby tuk odkapával na pekáč a my ho mohli před konečnou úpravou šťávy odstranit. Také roštěnky a hovězí plátky se dají grilovat nebo na sucho smažit na speciální pánvi. Pozor při grilování na přímém ohni. Kousky spáleného nebo zuhelnatělého masa obsahují totiž látky, které způsobují mutaci bakterií a mohou zvyšovat tvorbu karcinogenů. Totéž platí o masných výrobcích s vysokým podílem tuků, jako jsou klobásy a burgery.
Všudypřítomné hovězí karbanátky bohužel zastávají na žebříčku zdravé výživy povážlivě nízkou příčku. V průmyslově vyráběných burgerech je často hodně tuků, přísad a konzervačních látek a mnohdy se do nich zpracovává nekvalitní hovězí - což ovšem neplatí o každém výrobci.
Málo propečený burger může být živnou půdou pro nebezpečné bakterie. Přinejmenším jeden kmen bakterií Escherichia coli se do masa může dostat během porážky. Tato bakterie vyvolává řadu zažívacích potíží včetně krvavého průjmu doprovázeného vysokou teplotou. Příznaky trvají jeden až osm dní. Když se nakažené maso rozemele, bakterie se mohou dostat do všech výsledných výrobků. Vysoká teplota bakterie ničí, ale pokud se hamburger málo propeče, část jich přežije a může se dále množit. Vinou tohoto kmene E. coli u nás ročně onemocní asi 250 lidí (267 v roce 1996). OTRAVA JÍDLEM je nebezpečná zejména pro staré a slabé osoby a malé děti.
Hovězí játra (která se dříve s oblibou doporučovala při léčbě srpkovité chudokrevnosti) a telecí játra jsou vydatným zdrojem snadno vstřebatelného železa a vitaminů A a B12.
Také ledviny jsou mimořádně bohatým zdrojem vitaminu B12. Běžná porce obsahuje dvacetinásobek doporučené denní dávky pro dospělého. Ačkoli mají játra i ledviny málo tuků, obsahují velké množství cholesterolu; pro osoby s normální hladinou cholesterolu v krvi ovšem nepředstavují žádné nebezpečí.
Těhotným ženám ani těm, které těhotenství plánují, se nedoporučují játra a výrobky z nich, například paštiky, protože mají vysokou hladinu vitaminu A - mezi 12230 mikrogramy a 31 700 mikrogramy na 100 g. Takové množství vitaminu A by mohlo plod narušit a případně způsobit vrozené vady.
V posledních letech se v novinových titulcích často objevují poplašné zprávy, jejichž společným jmenovatelem je právě hovězí. Kromě BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) známé spíš jako "nemoc šílených krav" vzbuzuje velké pochybnosti také nezákonné užívání chemických látek při chovu.
Už dlouho je zakázáno přidávat do krmení antibiotika. V roce 1988 přijaly státy Evropské unie zákaz růstových hormonů, jejichž pomocí se u hovězího zvyšovala produkce libového masa. Podle vědců ale mnohé známky nasvědčují tomu, že v řadě oblastí Evropy se hormony běžně, i když nezákonně, užívají.
S pomocí hormonů dosahuje zvíře jateční váhy v kratším čase. Některé látky jsou totožné s těmi, které sportovci nelegálně užívají k podpoře mohutnějšího svalstva. Zvířata, kterým se do krmení přidávají hormony, přibývají na váze rychleji a jejich maso je libovější než u normálně živených kusů. V USA je používání některých růstových hormonů dodnes povoleno. V Evropě jsou zakázány, protože zatím není známo, jak tyto hormony ovlivňují zdraví zvířat a jaké účinky může mít pravidelná konzumace masa s hormony na zdraví člověka.
BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) neboli "nemoc šílených krav" je pomalu postupující, ale stoprocentně smrtelné onemocnění postihující hovězí dobytek, zejména kusy ve věku tří až pěti let. Poprvé byla zjištěna v roce 1986 v Británii a předpokládá se, že se objevila v době, kdy se do krmení začaly zpracovávat vnitřnosti z ovcí postižených obdobnou chorobou.
Nemoc napadající centrální nervovou soustavu člověka se jmenuje Creutzfeldt-Jakobova choroba a v Británii na ni ročně umírá asi 50 lidí. Může se projevit až 20 let po infikování organismu a v Británii byla známá dávno před současnou epidemií BSE; nebylo však prokázáno, že by se její výskyt zvyšoval. Přesto se řada odborníků neztotožňuje s oficiálním stanoviskem, které přenos BSE na člověka zcela vylučuje.
BSE se pravděpodobně šíří jen infikovanými vnitřnostmi, zejména mozkem a míchou. Proto je zakázáno zpracovávat tyto části do jakýchkoliv masných výrobků.
Zpráva o BSE v Británii, vypracovaná pro Evropský parlament, kritizuje jak moderní formy intenzivního chovu, tak metody zpracování krmiva. Krmivo pro hovězí dobytek se připravovalo nejen z běžného jatečního odpadu, ale také ze zdechlin nakažených ovcí.
Před rokem 1988 se stejným způsobem zpracovávaly dokonce i krávy uhynulé na BSE. Po zákazu těchto praktik počet případů BSE naštěstí rychle klesl.
Autor: Publikace: Jídlo jako jed, jídlo jako lék, Reader’s Digest Výběr
Na hubnutí se mi osvědčili doplňky stravy s obsahem kofeinu, ten nakopne metabolismus a dodá energii. Někdy stačí klasická káva. Podle mě se ale hodí... (zkráceno)
Je to určitě lepší, protože nevíš co bude tvému miminku vyhovovat. To Um s colostrem je od značky Colvia, tak se můžeš podívat :-)
Děkuji za trochu inspirace, budu ráda, když tu přibude i od dalších uživatelů nějaké nápady pro svačinky. Vidíš jogurty bych také mohla dávat :-)
Taky kupuju jen Bobíka - je výborný a hlavně má dobré složení bez éček.
Ahoj co dáváte svým dětem na svačinky i do školy prosím? Přijde mi, že dětem chystám pořád to stejné dokola :-(.