Diskuse - Alkoholismus zcela vážně

Ahoj

Pro všechno má člověk asi důvod, ale nemusí jít o důvod typu psychického problému. Jsou lidi co se do závislosti propili tím, že jim to chutnalo, tím že pili z nudy, že byli nezodpovědní a užívali si.
Já jsem pil asi 10 let, z toho poslední 4 roky jsem cítil, že už bez toho nedokážu dobře fungovat a skončil jsem v debaklovém stavu, to už člověk nedokáže fungovat vůbec, jediné myšlenky jsou na pití, při poklesu pod 1 promile jsem se třepal jak ratlík. Delirium jsem naštěstí nedostal, ale asi bylo za dveřmi.

Vladimír, Luk
Nechci tvrdit, že lékaři něco flinkají. Ale troufám si říci, že nevyužívají všech možností, které se jim nabízejí. Existují věci jako holotropní dýchání, LSD a další látky, které dokáží otevřít duši člověka a přizpůsobit jí opravě daleko lépe, než to dokáže psycholog. Samozřejmě - i tyto metody vyžadují odborný dohled a odborníků v tomto oboru je u nás poskrovnu. A bez odborníků je jakýkoli pokus o samoléčbu v tomto směru jen pustý hazard s vlastním zdravím. Jsou teorie, dnes již víceméně potvrzené, že v podvědomí (duši ) každého z nás jsou oblasti, do kterých, pokud nezasvěcený laik nahlédne, může zešílet. Takové hrůzy tam jsou. O tom se všeobecně ale moc nemluví.

Léčba alkoholismu u nás ( a i jinde ve světě ) je, dle mého názoru jen jakýsi průsečík počtu alkoholiků, množství peněz, které je to či ono hospodářství možno, nebo ochotno vydat na léčbu a úrovně zdravotní péče v té či oné zemi. Nic víc se z toho prostě nedá vymáčknout.

A ještě jednu otázku bych na vás měl: Jaká byla reakce vašeho zaměstnavatele na to, že jste se tři měsíce léčili, místo toho, aby jste chodili do práce?.

Tajný alkoholik
Na možnosti těchto metod nejsem schopen přímo odpovědět,protože je neznám.Pokusím se ale reagovat jak se mě to vídí,jak o tom uvažuji.Myslím,že lidská duše je tak zložitá věc,že se to dá těžce realizovat,její nevyspitatelnost a snad nekonečná velikost.Nakonec si dávám otázku jěstli to tak není dobře.To by jsme si zachvíli začali "vyrábět" osobnosti jaké by jsme chtěli-já bych si to nepřál a nepřál si,aby se mě hrabali v duši.
Potom další věc,tam kde je bohatá skušenost z pitím alkoholu /a u nás je/ logicky vzniká i bohatá skušenost v léčení-máme známou osobnost,zakladatele-Mudr.Skála.
Další úvaha:Nedokážu si ani představit kolik je "zbytečně-relativně" vyhozených peněz na léčení.Statistiky říkají,že v prvním léčení/ léčebna/ je úspěšnost cca 25%,v druhém už 40% další opakované léčení nevím.U toxikomanů cca 5%.Závislost není pouze alkoholizmus.Myslím,že další generace bude řešit velkou závislost na PC.Tím chci poukázat,že do léčení jde dost peněz a samozřejmě každý by uvítal efektivnější léčení.Proto to všechno jsem PŘIJAL to co mě učili v léčebni,prostě tomu věřím,těch osudů jsem viděl dostatek,aby mě to přesvědčilo.My tady můžeme meditovat v našém reálném čase o alkoholizme kolik chceme.On však tady je a je i tady nějaká metoda léčení,tak pokud chci pro své zdraví něco udělat využiji maximum co se mě teď nabízí.
Tvůj dotaz:Já jsem ze zaměstnavatelem problémy neměl.Jedna z hlavních věcí co mě hnala se léčit bylo i to,že jsem měl dva výpadky v práci-prostě jsem nenastoupil a vylhával se z toho.Navíc jsem se nemohl soustředit,protože jsem v práci už měl absťáky.Že jsem byl v léčení všichni věděli,pár malých narážek bylo,ale jinak v pohodě.V léčebně jsem měl kamaráda,kterého tam přesvědčil jít dokonce zaměstnavatel...samozřejmě může to být v různých oborech jiné,má odpověď je,že u mě problémy se zaměstnavatelem nebyli.

Natura
k oponenci....myslel jsem tím "falešnost" milování alkoholu....Prostitutka nemiluje každého chlapa v posteli,miluje jeho peníze-hodně,rychle,bez dřiny,ale s pokřiveným charakterem.

Vladimír
Díky za odpověď. Máš patrně štěstí na dobrého zaměstnavatele. Pro mě by nástup do léčebny znamenal ztrátu místa. Prostě bych byl po návratu z léčení první na řadě koho by propustili. Takže i z tohoto důvodu se snažím zuby nehty ustát tu ambulantní formu léčby. Zatím se držím, ale 10 dní je v porovnání s vámi jako nic.

Tajný
Povídej, jak pokračuješ. Děje se něco ohledně Tvého rozhodnutí?

U nás dobrý. Mám v práci dostatečně odstrašující případy, abych znovu nezačala.

V naší práci je totiž tiše pití tolerováno. Tam by léčebnu pochopili (ikdyž by se hooodně divili), ale samozřejmě by to byla komplikace.
Z naší branže je hodně alkoholiků, a jeden přímo z kolektivu prošel léčebnou. Dostal podmínku od ředitele (léčba nebo vyhazov) po jednou průseru v práci.
Chlapík byl v léčebně, teď se drží. A nemá problém o tom mluvit veřejně. Považují ho za zasloužilého alkoholika, a nikoho ani nenapadne mu chlast nabízet.

Moje hrůza z léčebny nebyla ani tak z provalení v práci a doma, ale z léčebny samotné. Ze ztráty svobody, z cizích lidí a nutnosti komunikace s nimi.
Při sociální fobii opravdový problém.

Zároveň si uvědomuji, že od té doby, co nepiju a pracuji na své psychice, nastal významný posun osobnosti, a už bych to zvládla, co se SF týče. Nechtěla bych se na tak dlouho odtrhnout ale od dětí.

Vladimír má pravdu v tom, že musí nastat celková změna osobnosti, aby člověk přestal pít.
Když srovnám sebe před rokem a teď, je to sakra rozdíl.

Já taky v porovnání s ostatními nepiju chvíli, ale držím se bez problémů, chuť ani potřebu nemám. Vydržím.
Z léčebny mám strach jako takové, ale i z toho vypadnutí z práce, z domova, z kolektivu. Vím, že pryč nechci, takže to je taky jeden z důvodů, proč chci ambulantně a poprat se sama. Dokážu to.

Tajný
Myslím,že tento fakt-obavy o ztrátu zaměstnání v abstinenci můžou mít kladné výsledky.Je to motor,nebo bič na Tebe,aby jsi to bral zodpovědně a vážně,protože si dokážeme uvědomit,co by se stalo při selhání.Taky jsem se nezmiňoval o tom,že v léčebně nás učili jak řešit kdybych selhal,takže někde v zádu mysli je založený i tento scénář.I když jsem tady často psal o tom nejvyšším vnitřním přesvědčení i mě pomáha motor-hypotéka.Myslím,že to je tak dobře i ten pocit,že to dělám pro něco by měl být.Takže vydřž Brťka vydrž !!! :-)

Práce je pro mě vyloženě důležitá, je pravda, že to je fakt jeden z motorů. Mám té motivace prostě hodně, proč vydržet.

Píšete tu slovo "vydržet".

Evokuje mi to jakousi bolest, či nepohodlí. To se dá nějakou dobu "vydržet".
Ale nepít?
Vydržet znamená neustálé odpírání, boj.


Vím, je to jen slovo, ale i slova s sebou nesou energii toho, co tím myslíme.

Abstinence chce změnu mnohem větší, než jen nepití. Chce to změnu někde v osobnosti. Proto si myslím, že přispění psychologa je více než vhodné. Řešit nejen pití, ale to vše kolem, jak to zvádat.

Manko, chodíš k někomu?

Natura - byla jsem 2x loni u psychologa, pěkně jsme si popovídali, ale moc mi to nedalo. Teď jsem byla 2x u psychiatra, u ženský, zdála se mi lepší, jdu tam ale zase až za měsíc. Myslím, že docela vím, co mám dělat, co naopak nesmím. Dělám si v sobě úklid.
Moje výhoda myslím je, že mám stabilní práci, kde jsem průšvih neudělala, chodím na anglinu a sportovat. Mám koníčky a zájmy, nenudím se. Mám malý dítě, o který se musím starat. Dokázala jsem nepít měsíce a pak si myslela, že si dám kontrolovaně. Ne, nedám, nesmím, neumím to totiž.

Natura: Možná máš pravdu - vydržet je špatný slovo. Asi je lepší smířit se a přijmout za své, že alkohol je pro jiné. Mně nedělá dobře ani na těle ani na duši.

Natura:
Zatím je to jakž takž v pohodě, nepiji 11 dní. Pomáhají tomu částečně i ty léky, co beru. Příští týden jedu k psychoterapeutovi a tam se s ním poradím co a jak dál a jak to co nejlépe říct manželce.

Vladimír:
Represívnímu přístupu mého zaměstnavatele paradoxně vděčím za to, že jsem pil jak jsem pil a nespadl jsem do toho mnohem více. Protože hrozba výpovědi na mě měla ten vliv, že jsem prostě před prací nepil a do práce chodil s čistou hlavou.

Tajnej, jaké léky bereš?
AD?
Co žena, ví o tom?

...myslím o těch lécích...