Diskuse - Deprese v těhotenství

Ahoj,Irčo, no, to on se asi nezmění, ale starší holka je moje.Dlouho jsem byla svobodná matka bez peněz a zázemí, tak bych si měla vážit toho, co mám. Jenže mám klasického mámina mazlíka, co doma vydržel 30let, snaží se hodně moc šetřit, prý proto, že "nám " přestavuje barák, ale nevěřím, že v něm budu někdy bydlet. Nevím, kde vzal, že mě " sponzoruje", jak z něj tuhle vypadlo.Koupil věci nutné na mimčo jako třeba kočárek, koupil nábytek do tohoto bytu, pronajal tenhle byt a platí nájem.Toť vše. Napsal mi, že profituju z toho, že má se mnou dítě.No, u kadeřníka jsem nebyla, co ho znám, v kině jsme byli spolu dvakrát a podruhé jsem si to už vydupala...Jsem, myslím, v pasti,on se mnou může kdykoliv skončit a co budu já s dvěma dětmi dělat. Nic mi o sobě nechce říct, vše je " tajné", kde byl, co tam dělal, kolik vydělává...všechno. Jen chce vědět vše o mně, mých rodičích, jejich problémech. Pozdě jsem pochopila že ne proto, aby se vciťoval a chápal, ale aby měl proti mně argumenty. O své rodině říká jen to, že funguje výborně. Ale mně když představil rodičům a pak chtěli něco vědět, taky " lakoval na růžovo", jakoby tu mou historii vylepšil.Přijde mi, že v tom vyrostl, máma se pořád tváří jak je s tátou šťastná, obskakuje ho...Ale něco tam je někde špatně. Kdyby nebylo, nevybral by si mě,"problémovou" holku.

A holky, kdo se bojí hormonů a bláznění, tak pro toho mám zprávu - nebojte se, někdy je to dost psina.Třeba už v porodnici záchvaty pláče a pediatr, který nevěděl, kam s očima...Nebo tzv. "vrchol poporodního blues" šestý den po porodu.Já byla v ten den propuštěná, jenže se někde stala chyba, neměl kdo nás propustit, protáhlo se to na několik hodin...A když jsem přijela unavená a nevyspalá domů a dozvěděla se, že má ještě přijít partnerova máma na kafe a obhlídnout miminko ( já se chtěla jen na minutu stavit u nich a hned jet, ale přítel chtěl, abych kolem nich skákala - co si dáte, kafíčko, čajíček atd...Aby prostě přišli rovnou oni k nám.)No, nápor, já to ńevydržela a sesypala se. A brečela v kuse několik hodin. Bylo mi líto starší holky, že to musí vidět, ale bylo to taaak úlevný a nejvíc po tom, kdy volal mámě, že to dnes asi nepůjde, že to nějak není dobrý...Utěšoval, přesvědčoval a já se vyžívala v hlubokém pláči...:-)Utěšovat jsem od něj moc nechtěla, jen jsem pořád opakovala, že nic dobrý není, jen špatný´a špatný...A pak oxytocin se vylučuje i při kojení a ten jsem si teda taky užila. Ale bez uvozovek fakt.Kdykoliv se mě ten můj dotknul...mhhhmmm, to byla slast! Celé šestinedělí jsem byla jak mrouskavá kočka!:-))Ale pozor, žádný sex! To se v šestinedělí nesmí. Tak já jen slibovala...a do dneška nic nebylo. Jak mi hormony "znormálněly", přestalo " bláznění", touhy přešly a jsem jen unavená.Nebojte, stačí to jen pozorovat a bude Vám z toho ještě veselo i po letech. A navíc ještě jedna vlastnost oxytocinu - způsobuje, že se Vám lidi kolem zdají krásnější! Na mě funguje.:-))

Ten partner je asi fakt nějak všelijaký. No, nevím, co Ti na to říct. Asi jen se trochu divím, žes do toho šla, jedno dítě jsi už měla, tak co. Tys ale asi po těch letech chtěla rodinu, co? No, tak ať mladou někam vezme, když to zafinancuje...Moc od něj ale očekávat nemůžeš, pokud je takový, jak popisuješ, tak se nezmění na 1000% V podstatě bych řekla, že na něj žádné páky neexistují. Vydržet 3 roky a vysoudit co největší výživné na malou??Fakt nevím, tady je to babo raď.Já bych taky nevěděla, co.

No, ještě mne napadlo...To Ti spíš s dítětem pomůže ta tchyně než on, když je takhle zvyklá ná své mužské makat, ale to až bude dítě větší. To, co popisuješ mi připomíná mého otce, to byl podobný případ, ale snad ten Tvůj je lepší, tak Tě raději nebudu strašit, jo?

Je to přesný, já byla ráda, že mám partnera, hodnýho,chytrýho...
Teď si nejsem jistá jedinou jeho větou, že ji myslí vážně. Spíš přemýšlím, že on chce počkat 5 let, pak mu malou klidně do péče dají.Anebo aspoň ty 3 roky.Myslím, že se bojí, aby o ni jeho máma nepřišla.Dítě nechtěl, chtěl, abych šla na potrat, potom to najednou otočil a dnes malou prý miluje. O jeho mámě ani nemluvim...A ona o tom, že malou nechtěl, nic neví.To je to jeho mlžení na všechny strany.

No, chtěla jsem říct, co by s ní dělal, ale teď je to jasné, vrazil by ji mámě, ať se stará, což ona by pochopitelně obětavě dělala. Nevím, co Ti na to říct. Naši se rozvedli, když mi bylo dva. Byli tedy manželé a otec mne mermomocí chtěl do péče.Soudili se celých dlouhých 15 let. Samozřejmě, že kdybych spadla do jeho péče znamenalo by to, že by se starala pochopitelně babička. On by byl jenom na tu zábavu, jednak aby mne poučoval, což on dělal velmi rád, a jednak k tomu,abych s ním jezdila na dovolené a na výlety. On by se bavil, starala by se babička. Naštěstí tedy máma byla soběstačná,měla vlastní byt, tak to nemohl vyhrát na lepších materiálních podmínkách. Jo a můj otec je vědec, vysokoškolák, dostal medajli od prezidenta. Dnes se nestýkáme, díky bohu. Kvůli němu mám narušenou psychiku.

Takže bych Ti ráda poradila, ale fakt nevím. Ty bys místo deprese v těhotenství nebo na mateřské měla navštívit spíš nějakého advokáta a zeptat se na své možnosti.

No, nechci Tě strašit, co navštívit nějakou partnerskou poradnu? On by asi nešel, ale nějaký poradce by mohl posoudit Váš vztah třeba lépe. Ty to vidíš nějak, ale samozřejmě nejsi objektivní ani být nemůžeš. No, moje máma tohle, co Ti radím právě udělala, otec nešel, pak teda i šel, ale vykecával tam jen to svoje názory. Každopádně prý mámě nakonec ti poradci řekli, ať utíká co nejdál, že takovýhle sobec se prostě nezmění a lepší už to nebude, jen horší. To ale samozřejmě nemusí být Váš případ.

Ahoj Irčo - no, jako bych ho viděla - taky poučuje. Je mladší, mě je pětatřicet a jemu třicet a chová se kolikrát, jako by byl můj otec. Něco se dozví, posadí se proti mně a řekne - tak co mi k tomu řekneš.Do poradny jsem ho už zatáhla, ten psycholog je sice ředitel, ale takovej starej nesympatickej chlap...Divil se, že my dva to chceme dát dohromady zpátky, prý to bude těžký úkol.Vtip je v tom, že ten můj lže a mlží každou větu." Co budeš dělat v sobotu?" " Jdu dělat kamarádovi střechu".Přijde, mluví o střeše.Přijde kamarádka a říká, že ho viděla vedle ve vesnici, měli tam nějakou koňskou slávu, byl tam i s maminkou.Už mě nebaví rozkrývat pořád jeho lži.V poradně se staví do role toho, co se strašně snaží a je mu jen ubližováno.I mě to tak říká, že profituju z toho, že s ním mám dítě, co si od toho slibuju atd. Já jsem asi blbá, ale profit nevidím.Soc. dávky mi zkrátí, protože je v rodném listě, kam strašně chtěl ale až poté, co si nechal udělat testy otcovství.A divil se, že mě to uráží, když poprvé na matrice řekl, že shodu o tom, že je otec, udělat nemůžeme, že přijedeme za týden.Jenže já pak nechtěla a on se vztekal, zlobil, nutil, prosil...A už z něj i vypadlo, proč to tak je...Chce odpočet na dani na dítě.
Napadla mě jediná věc, aby bylo mezi námi jasno. Přímo v té poradně mu řeknu, že jestli mě má rád, tak si mě vezme, datum je 25.9.Docela fajn rekvizita by proto byly ty papíry, co se potřebují pro svatbu.A když mi řekne, že se ženit nemůže, i když já dala třeba i malé jeho příjmení, tak se dostáváme do druhého kola, v sobotu je psychoporadna, v pondělí na soudu úřední den a nechám si dát malou do péče já, je teď plně kojená a jestli mě miluje, dokáže žít i s tím, co nastaví soud, prostě ten nám jen dá ty limity a je na nás, jestli spolu budem, jestli je budem dodržovat.

Co Ti mám na to říct? Asi sis to dítě s ním fakt neměla nechávat, já bych asi do toho nešla. I když nevím, jestli bych dokázala jít na potrat. Moje máma to s mým otcem ale dokázala, dokonce byla dvakrát a to byli svoji. Jenže on si studoval postgraduál, prachy žádné neměl a neplatil, žil si u maminky a máma se mnou seděla doma a starala se. Zpětně můžu fakt říct, že udělala dobře, protože on jak mne vymáhal do péče, tak kdyby měla další dítě, tak mne 100% dostane. Ona teda neví, že o tomhle všem vím, trochu se stydím, páč jsem se dostala k nějakým papírům a tam si tohle všechno přečetla. Myslím, že si to otec pořád schovával jako dardu, která mne bude šokovat a mámu odsoudím Protože když jsem byla dítě, tak mi pořád říkal, že máma je špatná, ale teď mi neřekne proč, protože jsem ještě malá a nepochopila bych to. No, chápeš to? Opak je pravdou. On myslel, že když máma přijde do jiného stavu, tak jí bude mít ve své moci.

Je vidět, že víš, co a jak a žádné rady nepotřebuješ. Nenech se ale obměkčit, protože bys toho pak mohla hořce litovat. Nevím, jestli to svatba řeší. Nebudeš pak v horší pozici, co se péče o malou týče? Já tedy nevím, jaká máš práva teď a jaká bys měla eventuelně potom. To asi víš Ty. Kdybyste byli svoji a rozvedli se, tak bys měla nárok na výživné, což teď nemáš, ale je to nějaká výhra?

No, můžu Ti jen popřát hodně štěstí a chladnou mysl, protože do tohohle city raději moc neber, protože ty fakt nejsou dobrým rádcem. On je evidentně taky chladný kalkulatér, tak Ty musíš být taky. Panečku, to je teda výhra takový chlap.

Jo, tohle v té poradně můj otec dělal taky, že se stavěl do kladné role a tak, jenže zrovna tam byli fakt šikovní, myslím, že jeden z nich byl i ten Matoušek, co pak psal knížky typu Kritické situace lásky a další věci. Takže ho prokoukli.

Z toho, co popisuješ mi přijde, že ten vztah asi nikam nepovede, nechci Tě ale nějak ovlivňovat, protože stejně každý musí rozhodnutí udělat nakonec sám. A to že je o 5 let mladší? Mámin současný přítel je o 2 roky mladší a jeho rodiče byli dokonce o 8 let, maminka byla starší. To nic neznamená. Jeho chování to nijak nevysvětluje, neoddůvodňuje a neospravedlňuje.

A

Ahoj chtěla jsem se zeptat jestli ty antidepresiva spíš nebudou pomáhat po tom porodu atd.?spíš jsem myslela jako prevence před nějakejma depkama atd.?taky je beru a bojím se co bude až nastane porod atd.

Tak to opravdu nevím, ale když je bereš, tak pak samozřejmě se dá ta aktuální dávka přizpůsobit tomu, jak se cítíš. Já s nimi minule kojila celých dlouhých 8 měsíců a pak jsem je brala ještě dál až cca necelé dva roky. Já totiž minule dostala z kojení takové úzkosti, že mne k tomu situace dohnala. Teda já říkám z kojení, ono to asi tak úplně přesné nebude, prostě hormony lítaly, k tomu nevyspání, šup a spadla jsem do toho.Ale předpokládám, že když bereš léky, tak jsi asi pod kontrolou nějakého lékaře. Já teda své dok volám kdykoliv, když se necítím a ladím to s ní.Ona má spoustu mamin, co takhle v těhu berou AD, tak jí dost věřím.