Diskuse - panický strach ze smrti

představuju si jako že nikdo nebude ani moje děti,bojím se co budu cítit anedokážu si představit to ,že už nebudu existovat,když si to snažím vybavit,tak je fakt katastrofa,chvílema si myslím,že mi z toho musí puknout hlava,i když nemám pocit duškosti a rychlého tepu,asi by se to dalo přirovnatk tomu,když ostatní trpí pocitem,že jde na ně infarkt,že umírají,já příznaky infarktu nepociťuju spíš vnímám u toho to prázdno a to mě děsí,,,nevím asi to neumím úplně popsat.

A na co ostatního jsi myslela ty?

ja mam o hodne vic myslenek

A na co ostatního jsi myslela ty?

na smrt,jestli dokazu ublizit,kde je mije ja co jako jsem,nevim jak ti to posat, pak stav prazdna jako bych byla mimo telo,vnimam ten svet tak divene

ja jsem se hodne vydesila laktacni psichozoz a to jsem byla uplne na dne a prala jsem si at uz porodim,silenost,mela jsem strach,abych neublizila diteti,mela jsem strach,ze se zblaznim aniz bych o tom vedela a treba ublizila decku

Co ti k tomu řekla terapeutka,jestli ti nevadí to napsat.

pak jsem se hrozne pozorovala, pripadala jsem si jak robot,porad jsem se kontrolovala jestli si vse pamatuji,jestli nemam vypadek pameti,jako naznak te psychozi,no hruza,nechci te nejak vydesit,mam ti to psat?

jako ty me stavy,ne to co mi rekla

taky jsem se bála laktační psychózy u první holky ,nic takového nenastalo ,ale první dva měsíce byla šílenost,paniky do toho šestinedělí ani nevím jak jsem to přežila.Ten jsem měla šestinedělí super,fakt jsem si to užila.

moje obvodni mi rekla,ze je to deprese ,uzkost a obsese(nutkave myslenky) po porodu jsem chtela za psychiatrem,ale obvodni rikala,ze to nepotrebuji,ale kdyz chci tak tam mam jit,on mi dal po porodu dva leky na tri mesice a musela jsem prestat kojit

takze pred prvnim tehu si to jedla a sestinedeli na prd a pak druhe tehu i sestinedeli bez leku a v poho?

rikala,mi jeste,ze jsem hodne uzkostna povaha,ze si vse moc beru a pak se toho desim a hledam to na sobe.

jojo druhé těhu naprosto v pohodě co se teda týče mých stavů,jinak to byli nervy,kromě toho že jsi úzkostná ti jinak nic zásadního neřekla? mě to teda říkala taky,ale já si ty svoje pocity prožila jednou na drogách,za svých studenských let,takže jsem jako důvod proč to byla našla,faktem je ,že to bude možná i v něčem o čem ani nevím

Lidičky,proč se o tom vůbec bavíte,někdo je štastný a přemýšlý o tom,aby to nikdy nezkončilo,někdo si to naopak přeje,protože ho život nebaví.Vykašlete se na to,stejně to příjde jak to přijít má,nejlepší je toto neřešit a vykašlat se na tyto zbytečné myšlenky.Užívejte si života,dokut to jde a nachte to osudu.