Antibiotika? Jen v krajním případě!
Vzal jsem si antibiotika, protože mě v krku už bolelo dva dny. Zbyla mi po dětech. Bral jsem je dva dny a je mi mnohem lépe. Nechápu, proč mi je na pohotovosti nedali hned.
Tak přesně takové debaty lze slyšet v chladných měsících, kdy lidé více marodí. Je to důsledek naprostého nepochopení, co jsou to antibiotika. Jen málokdo má alespoň minimální pojetí o tom, na co antibiotika zabírají. Například jen na desetinu bolestí v krku.
Likvidační četa v akci
Antibiotika jsou látky, které ničí baktérie. To znamená, že si dokážou poradit s těmi, které způsobují zánět ledvin, angínu či třeba otravu krve. Nic ale není dokonalé a antibiotika neumějí rozeznat "špatné" baktérie od těch "dobrých". Proto likvidují oboje. A to je na nich nebezpečné.
Pokud totiž užíváte antibiotika, nemohou ty "dobré" baktérie například na sliznicích dýchacího ústrojí nebo ve střevech správně fungovat. A to poškozuje imunitu či dokonce způsobuje různé vedlejší účinky, jako je nevolnost či průjem. Všechno to pak vede k tomu, že když se například za 14 dní po léčbě antibiotiky "setkáte" s nějakou jinou baktérií či virem, snáze opět onemocníte. Proto je tak užitečné spolu s antibiotiky užívat laktobacily, které přispívají k obnovení normální střevní flóry.
Viry mají málo nepřátel
Antibiotika jsou prostě účinné léky a při určitých diagnózách se bez nich skutečně neobejdete (viz stranu dvě). Rozhodně byste ale neměli být troufalí a rozhodovat o tom sami. Lékaři opravdu mají lepší znalosti a také možnosti vyšetření, i když ani oni nejsou vždy neomylní.
Ačkoli se to opakuje několikrát ročně, stále si mnoho lidí neuvědomuje, že antibiotika zabírají jen proti baktériím. Na viry nepůsobí. To koneckonců umí jen několik málo léků - například dnes hojně zmiňovaná antivirotika na chřipku (Tamilu a Relenza). Ale i tady pozor. Působí jen proti chřipkovým, ne tedy například proti těm, které způsobují kašel.
Pokud jste při čtení získali dojem, že je to příliš komplikované, tak si zapamatujte jednoduchou radu: počkáte-li s antibiotiky, většinou nic nezkazíte. A pokud je již potřebujete, tak nejlépe ty z penicilínové řady (viz box o rezistenci).
Polovina antibiotik je předepisována zbytečně
Více než polovina antibiotik je v Česku předepsána zbytečně nebo nesprávně. Od roku 1989 do roku 2000 se zvýšila jejich spotřeba o čtvrtinu. Kromě vyšších nákladů pro pojišťovny to přináší i další nežádoucí efekt: časem by tyto léky nemusely být účinné ani v léčbě tak běžných nemocí, jako je angína. Antibiotika dnes nezaberou zhruba ve 14 procentech případů. V Česku se v roce 1989 denně spotřebovalo v průměru 14 dávek na 1000 obyvatel, dnes je to 19 dávek. V porovnání se světem jsme ještě někde zhruba v polovině žebříčku. Nejlepší je situace v Nizozemsku, v Rakousku, v Německu a v severských státech, kde se spotřebuje asi polovina toho, co v Česku. Naopak ve Francii, Španělsku, Řecku, Itálii, Portugalsku, Lucembursku a Polsku je to zhruba 36 dávek.
Co je to rezistence antibiotik
Dalším rizikem antibiotik je vznik rezistence. Jde vlastně o schopnost mikroorganismu, v tomto případě především baktérií, odolávat účinku léků-antibiotik. Když se před šedesáti lety začala antibiotika využívat, byla považována za zázrak - dokázala zničit baktérie způsobující různé nemoci. Ovšem již v roce 1996 Světová zdravotnická organizace zveřejnila zprávu o závažnosti rezistence na antibiotika. Jak to baktérie dokázaly? Tak například změnily povrch buňky tak, že do ní antibiotikum nemůže vniknout, a tudíž ji zničit. Změna povrchu ale může vést také k tomu, že antibiotikum nemůže buňku nalézt. Další obrana baktérie je aktivní. Pomocí určitých látek - enzymů - dokážou antibiotika zneškodnit či v případě, že již do nich proniknou, tak je "vypumpují".Proč se to vlastně baktérie naučily? Způsob obrany lze přirovnat k chování zvířat, která si mezi sebou různými mechanismy předávají informace o tom, že někde hrozí nebezpečí, kterému by se měla vyhnout. Hlavní příčinou v zniku rezistence vůči antibiotikům je proto jejich nadměrné používání. K zvýšené konzumaci přispívají farmaceutické firmy vyvíjející nová antibiotika, která by měla být užívána jen výjimečně, ale komerčním zájmem firem přirozeně je, aby byla předepisována co nejčastěji. Značný tlak na předepisování vyvíjejí rovněž sami pacienti nebo rodiče nemocných dětí. Také jste měli pocit, že vás doktor odbyl jen penicilínem? Naopak dobře udělal. Protože - zjednodušeně řečeno, ve chvíli, kdy by použil nějaké jiné antibiotikum, hned by si vystřílel ty nejsilnější zbraně.
Nedostatek testosteronu – příčiny a možnosti doplnění
Smějte se bez ostychu díky neviditelným rovnátkům zhotoveným na míru
Wobenzym
Škoda těch vynaložených peněz. Žádný výsledek, ale mínus 3000 korun...
Léčitelé
Dozvěděla jsem se, že paní Chudová zemřela, mému manželovi nepomohla, ale i přesto jí děkuji, že se o to pokusila, tenkrát jsem věřila, že z toho... (zkráceno)
rakovina slinivky břišní
Ahoj Zuzi. Je mi moc líto, že nečtu lepší zprávu. Ani nevíš, jak moc bych si to přála.... Je to tak hnusná potvora, že se to ani vypovědět nedá.... (zkráceno)
Rehabilitace po zlomené pánvi
22.3. 2023 jsem si zlomila obě ramínka v pravo dobré postaveni. V Jakém rozsahu mohu rehabilitovat abych si jeste vice neublizila. Zdrsvim Lenka
Menierová choroba
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je u Menierovi choroby možné, že mi nejdříve zalehne ucho a až za tři/čtyři dny dostanu prudkou závrať se... (zkráceno)
