Češi stále podceňují očkování proti klíšťatům
O dvacet procent vrostl v Česku loni oproti předchozímu roku počet lidí nakažených klíšťovou encefalitidou. Nemoc prodělalo 642 lidí, tři z nich zemřeli. Odborníci jen kroutí hlavou - Češi jsou prostě nepoučitelní. Přestože k jejich nejoblíbenějším koníčkům patří houbaření, očkovat proti vážné nemoci, kterou si lze přinést právě z lesa, se nechá jen málokdo.
V Rakousku, kde je výskyt nakažených klíšťat podobný, je očkováno devadesát procent populace. A počet onemocnění? Desetkrát méně.
"Rakušané jsou v Evropě vzorem pro země, kde by se měla četnost onemocnění snížit," řekl na mezinárodním setkání o klíšťové encefalitidě Jochen Süss, ředitel Národní referenční laboratoře pro nemoci klíšťat v německé Jeně.
Proč obyvatelé Česka zatím neberou slova epidemiologů vážně? Částečně proto, že jsou málo informovaní. Myslí si, že je nemoc neohrožuje, a odrazuje je i cena očkovací látky. Jedna dávka stojí zhruba 400 korun, přitom potřeba jsou tři v průběhu jednoho roku. Přeočkování se provádí každé tři roky. Některé zdravotní pojišťovny hradí třetí dávku a přeočkování, většinou ale jen u dětí. To je možná jeden z důvodů, proč rodiče nechávají častěji naočkovat své děti než sebe.
Děti většinou nemají potíže
Klíšťová encefalitida má ale u dětí většinou mnohem méně komplikovaný průběh než u dospělých. Malí pacienti netrpí tak dlouho vysokými horečkami, mozek nebývá tak těžce zasažen, celková doba léčby je kratší. Kromě toho se projevuje jen minimum následků, což se o dospělých, zvláště pak ve věku nad šedesát let, rozhodně říci nedá. Přitom právě lidé v důchodovém věku velmi často pobývají od jara do podzimu venku třeba na chalupách, takže riziko nákazy je i nich podstatně větší.
"Klíšťová encefalitida je v Česku nemocí volného času. Nebezpečí narůstá rekreačními aktivitami v ohniscích nákazy. Tedy tam, kde se nacházejí nakažená klíšťata," potvrzuje primář Václav Chmelík z infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
To, že lidé tráví hodně času v přírodě, je jedním z důvodů zvýšeného počtu nemocných. Druhým je podle Jochena Süsse pravděpodobně i globální oteplování a následné změny biologických faktorů životního prostředí, které klíšťatům "prospívají".
Pozor na mléko
Česká republika patří spolu s Rakouskem, Slovenskem, pobaltskými republikami a Ruskem k zemím s největším počtem infikovaných klíšťat. Nakazit se ale člověk nemusí jen od hmyzu.
"K nákaze - i epidemii může dojít po pití nesvařeného mléka nebo i konzumací sýrů z mléka nakažených koz, ovcí i krav. Virus u nich proniká z těla do mléka," varuje profesor Jiří Havlík z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze.
Klíšťata infikovaná virem klíšťové encefalitidy se vyskytují téměř na celém území Česka. Kraje, které hlásí nejvyšší počty onemocnění, jsou Jihočeský, Jihomoravský, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Moravskoslezský, Vysočina a hlavní město Praha. Jedinými oblastmi, ze kterých nepřišlo žádné hlášení o onemocnění klíšťovou encefalitidou, byly Turnovsko, Tachovsko a Sokolovsko.
Trvalé následky
Jak nemoc probíhá? Nejkritičtější je začátek onemocnění, kdy asi jedno procento nemocných zemře. Další nemocní mají velmi těžké poruchy - například poruchu vědomí a obrnu končetin. Ochrnutého pacienta je nutné dlouhodobě rehabilitovat, přesto část takto postižených lidí má trvalé následky.
Problémy pro nemocného však nekončí propuštěním z nemocnice. Při dalším sledování si 70 procent nemocných po klíšťové encefalitidě stěžuje na bolesti hlavy, 54 procent má potíže s třesem a 33 procent trpí poruchami spánku a koncentrace. Nejčastěji jde o starší lidi nad šedesát let.
Celkem asi čtvrtina postižených klíšťovou encefalitidou má takzvaný postencefalitický syndrom. To je soubor malých, ale život velmi znepříjemňujících potíží. Nejčastěji jde o poruchy spánku, horší schopnost se soustředit, únavu, malou výkonnost v práci, horší paměť, neschopnost vyjít s lidmi, podrážděnost. Ale třeba i úzkost ze společnosti či potíže v sexuálním životě.
[*]
Kdy se nechat očkovat?
Ideální jsou zimní a jarní měsíce. Vakcína se podává ve třech dávkách. Po první dávce se druhá aplikuje v rozmezí jednoho až tří měsíců a třetí dávka za devět až dvanáct měsíců po druhém očkování. Tím je dokončeno celé schéma a k přeočkování dochází vždy po třech letech pouze jednou dávkou vakcíny. Ochrana vzniká za dva týdny po podání druhé dávky. Proto se toto schéma používá v zimních měsících, kdy nejsou klíšťata aktivní.
Pokud se chcete nechat očkovat v průběhu jara či léta, použije lékař takzvané zrychlené očkovací schéma. V tom případě se po první dávce aplikuje druhá již za 7 dní a za dalších 14 dní následuje dávka třetí. Plná ochrana organismu začíná už za 21 dní.
K přeočkování jednou vakcínou by mělo dojít za 12 až 18 měsíců po ukončení očkování a dále pak každé tři roky stejně jako u základního schématu. Očkovací látka zabezpečuje devětadevadesátiprocentní ochranu proti západním i východním subtypům klíšťové encefalitidy. Očkování proti klíšťové encefalitidě nehradí pojišťovny, ale některé z nich svým pojištěncům přispívají.
(zdroj: ihned.cz)
Nedostatek testosteronu – příčiny a možnosti doplnění
Smějte se bez ostychu díky neviditelným rovnátkům zhotoveným na míru
Wobenzym
Škoda těch vynaložených peněz. Žádný výsledek, ale mínus 3000 korun...
Léčitelé
Dozvěděla jsem se, že paní Chudová zemřela, mému manželovi nepomohla, ale i přesto jí děkuji, že se o to pokusila, tenkrát jsem věřila, že z toho... (zkráceno)
rakovina slinivky břišní
Ahoj Zuzi. Je mi moc líto, že nečtu lepší zprávu. Ani nevíš, jak moc bych si to přála.... Je to tak hnusná potvora, že se to ani vypovědět nedá.... (zkráceno)
Rehabilitace po zlomené pánvi
22.3. 2023 jsem si zlomila obě ramínka v pravo dobré postaveni. V Jakém rozsahu mohu rehabilitovat abych si jeste vice neublizila. Zdrsvim Lenka
Menierová choroba
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je u Menierovi choroby možné, že mi nejdříve zalehne ucho a až za tři/čtyři dny dostanu prudkou závrať se... (zkráceno)
